15. Krize římské republiky, její příčiny, projevy a důsledky - základní teze

tento římský vojevůdce a politik pocházel z jezdecké, nikoliv senátorské rodiny, stal se politickým vůdcem populárů, svoji kariéru zahájil, jak bylo v Římě obvyklé, ve vojsku,

válka s numidským králem Iugurtou (111-105 př. n. l.): válka se stala prvním velkým úspěchem Maria, Iugurta chtěl v království vládnout sám a nechal připravit o život své dva spoluvladaře, dalším jeho cílem bylo vymanit Numidii z římského vlivu, Iugurtova obratná politika byla založena na uplácení římských vojevůdců a senátorů a poukázala tak na tristní stav římské armády a morálku vedoucích politiků, v roce 107 př. n. l. Marius poprvé zvolen konzulem v Římě, mobilizoval vojenské síly a zvýšil disciplinovanost římských vojáků, válku se mu podařilo v brzké době ukončit,

vojenská reforma: Marius si uvědomoval, že římská armáda potřebuje radikální reformu, která by kromě jiného řešila také situaci bezzemků, základní podstatou jeho vojenské reformy bylo najímání bezzemků, tedy občanů bez majetkového censu, do římské armády, tak je existenčně zabezpečil, římský stát vojákům poskytl výzbroj a výstroj a byl jim vyplácen stabilní plat, žold, Mariova reforma stanovila i délku vojenské služby (až 16 let), po skončení služby vysloužilci (veteráni) dostávali pozemky nebo případně určitou finanční částku, základní jednotkou římské armády se stala legie o počtu asi 6 000 vojáků, Mariovi se přičítá také zavedení nové taktické římské vojenské jednotky, kohorty, která slabila vžznam manipulů,

Mariovou reformou ale nevznikla ještě v Římě stálá armáda, protože i nadále museli římští vojevůdci po skončení válečné kampaně vojsko rozpustit,

další kariéra Maria: své vojevůdcovské schopnosti Marius projevil i v bojích proti germánským kmenům Teutonů a Kimbrů, byly to dva první germánské kmeny, jejichž konkrétní názvy z pramenů známe, zaútočily ze severu, z Jutského poloostrova (Kimbrové) a Holštýnska (Teutoni), Marius nejprve porazil Teutony v bitvě u Aquae Sextiae v dnešní Francii (102 př. n. l.), Kimbry rozdrtil u severoitalských Vercell (101 př. n. l.),

vojenské úspěchy i reforma zvýšily prestiž Maria v římské společnosti, který byl konzulem znovu nepřetržitě zvolen pro roky 104-100 př. n. l., tím byla porušena pravidla zastávání republikánských úřadů, zejména chudí římští občané však od něho očekávali další podporu s cílem splnit jejich požadavky, zájmy populárů v této době kromě Maria hájili tribunové lidu Lucius Apuleius Saturninus a Gaius Servius Glaucia, zradikalizovaní stoupenci populárů vyvolávali v Římě nepokoje a šarvátky a Marius proti nim na příkaz římského senátu v roce 100 př. n. l. vojensky zakročil, v průběhu pouličních bojů byli Saturninus i Glaucia zabiti,

smrt obou vyvolala další nepokoje a ztrátu obliby Maria u římského lidu, a proto raději odešel na Východ římské říše plnit diplomatické poslání,