16. Tzv. národní písma a karolinská minuskula

Vývoj

1. 1. pol. 9. stol.

• má základy v Merovejském písmu

• a – otevřené i zavřené

• písmo je čitelnější

• XPC (XPM) – Christus – zkracovací typ – KONTRAKCE – (stažení) – uvádí se počátek a konec slova

• tyto zkratky objevil Ludwig Traube (dílo Nomina sacra)

• původní funkce těchto zkratek byla, aby se v textu zvýraznila posvátná slova

IHS – Jezus/ Jezu hominum salvator

• et –

1. 2. pol. 9. – 10. stol.

• písmo je ustálené

• a – uzavřené

• ztrácí se kyjovitá zakončení dříků

• nepíšou se ligatury

1. 11. stol.

• patky, zvláště u písmen M a N

• oddělování slov

• trojúhelníkovité zakončení dříků

• písmeno E - tzv. E Caudatum – nahrazuje AE

• zkratky

• noc, cum –

• rum –

• t –

1. 12. století

• období přechodu k písmům gotickým

• komponace do obdélníku (užší a vyšší)

• patky, dlouhé dříky se rožšiřují

• tečky pod slovem znamenají chybu a slovo do textu nepatří

Diplomatická Karolínská minuskula

• tvůrcem je notář Ludvíka Němce – HERBERT HARDUS

• písmo je velice zdobené

• dlouhé dříky, zahnuté doprava,

• zkracovací znaménko –

• c –

• p –

• a –

• et –

• 12. stol. – Lutyšský styl – zkracovací znaménko se objevuje i u dlouhých dříků

• propagátorem jednoty písma s Karolínské minuskuly se stává papežská kancelář, která toto písmo nepoužívá do 12. stol.

ct -