48. Rukopisy kolem bible – problematika kánonu, deuterokanonických knih, apokryfů, překladů bible

Další řecké překlady

Theodocionův, Aquilův, Simachův – Origenés, Hexapla (hebrejský originál, Septuaginta, zpětný překlad z řečtiny do hebrejštiny)

Překlad Starého a Nového zákona do latiny

z potřeby zpřístupnit text v západní části římské říše

nejstarší z 2. stol. n. l. – Vetus latina – vznikl zřejmě paralelně na dvou místech – Versio Itala – Itálie a Versio Afra – Afrika

přelom 4. /5. stol – Vulgata – nejslavnější překlad – překladatelem je Sv. Jeroným, překládal SZ z hebrejštiny, přeložil i deuterokanonické spisy, jeho překlad byl po dlouhou dobu platný

vytlačení starších překladů, na Tridentském koncilu – rozhodnuto, že je to jediný platný latinský překlad (r. 1960(70) Neo vulgata – nová úprava vulgát). S Vulgátou jsou spojeny glosy

překlad Bible do staroslověnštiny

staroslověnština – uměle vytvořený literární jazyk, není mateřský, k překladu nedošlo při přípravě (Žaltář a evangeliář před odchodem, až na Moravě překlad celé Bible, existoval, ale nebyl dochován, pouze zlomky)

staroslověnština zařazena jako 4 liturgický jazyk do 2. vatikánského koncilu (pak je to zrušeno, čteno v kostelech latinsky)

národní jazyky dovoleny až na 2. vatikánském koncilu

Překlady bible do češtiny

1350 – * první red. Staročeského překladu celé Bible (asi v Augistiniánském nebo Dominikánském klášteře) – nedochoval, navazuje na něj po r. 1350 – Drážďanská bible, 1. red. nedochovala se (dlouho v Drážďanech), shořela (Leskovecká s rodinou Leskovců, nedochovala se celá, za 1. sv. války byla zasažena bombou v knihovně, dochovány pouze fotografie lichých stránek.

Boskovická Bible (2. red.)

1400 – Olomoucká Bible – navazuje na Bibli Drážďanskou, 1. red. navazuje na ni Bible Olomoucká (asi opis Bible Drážďanské)

na ni navazuje Padeřovská bible, 3. red. – vzniká v husitském prostření (hejtman z Padeřova)

pozn. do této doby to byly rukopisy

Bible Pražská (1488) a Kutnohorská (1489) – první tištěné Bible u nás, 4. red.

1506 - Benátská bible

Severinova bible – (Severýnky – 1529, 1537, 1540)

1549 (1557, 1561, 1570, 1577) - Melantrichova Bible

z ní vychází Bible Veleslavínova-Melantrichova (1613) a také

Bible Kralická – navazuje na staré, ale překládal ze starého zákona (hebrejského originálu) 1579 – 1594 – 6 dílů, r. 1613 jednodílná (6 dílů bylo nepraktických)

z ní pak pramení Halská bible – vyšla v exilu

z Halské vznikají novodobé přetisky Kralické bible

Svatováclavská Bible – NZ, 1677 – katolíci, navazuje na Melantrichovu

Svatováclavská Bible – SZ, 1712, 1715

z ní poč. 20. stol. Hejčí – překlady

80. léta 20. stol. – Ekumenický překlad z katolické i evangelického díla – kompromisní text

bliblická konkordace – přehled, ve kterém se potkáváme se všemi slovy, co jsou v Bibli - slovní (jazyková) konkordace – starý latinský tisk, nejrozšířenější je z evangelického prostředí
Bičova konkordace – 3 svazky z evangelií, odkaz na hebrejský a řecký originál