70. Heraldika v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
v 16. století – s ústupem praktické potřeby erbů identifikovat konkrétní osobu v boji nebo turnaji - ustálení rodových erbů a konec snah o individualizaci
od poč. 16. stol. do Obnoveného zřízení zemského v r. 1628 – instituce erbovního strýcovství – šlechtic mohl se souhlasem panovníka „přijmout k erbu“ (nebo i k predikátu) příslušníky jiného, i nešlechtického rodu – ti zůstali do přijetí do rytířského stavu pouze erbovníky
od 16. století možná změna nebo polepšení erbů zeměpánem
při povýšení do vyššího šlechtického stavu
spojením původního erbu s erbem rodu manželky
manželka je poslední dědička svého rodu (Švamberkové doplnili svůj erb o erb vymřelých Rožmberků; Slavatové z Chlumu a Košumberka spojili svůj erb se znakem vymřelého rodu pánů z Hradce)
vyznačení rodové spřízněnosti (Bořitové z Martinic doplnili erb o hvězdu z erbu žijícího rodu Šternberků)