Archeologie a legislativa

• Archeologický nález = věc movitá i nemovitá, jež je „pozůstatkem nebo dokladem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku“ a „zachovaly se zpravidla pod zemí“ (§ 23 odst. 1). Nejsou tedy vymezeny stářím, místem, materiálem ani hloubkou v zemi ap.

• Nemovité AN (tedy i celá naleziště v terénu) jsou součástí pozemku.

• Movité AN jsou majetkem krajů (§ 23a; od 2005, dříve byly majetkem národním); pouze pokud je při arch. výzkumu objeví organizace zřizovaná státem, stanou se majetkem státu, a pokud organizace zřizovaná obcí, stanou se majetkem této obce.

• Neoprávněné výkopy, provádění arch. výzkumu způsobem, který poškozuje arch. dědictví, neohlášení zemních prací nebo nálezu jsou přestupkem resp. správním deliktem proti pam. zákonu (§ 35, 39). Podáváme pak k orgánu pam. péče podnět k zahájení správního řízení, výsledkem tohoto řízení je pokuta nebo jiné opatření.

• Na neoprávněné přivlastňování si anebo zničení movitých AN lze uplatnit trestní zákon (krádež, poškozování cizí věci - § 247, 257), zneužívání vlastnictví (§ 258). Památková ochrana – tzv. dvojkolejný systém Povinnost nepoškozovat památky je stanovena jen obecně. Je-li záměr zasáhnout do KP atd., musí vlastník památky podat žádost výkonnému orgánu památkové péče (u KP pověřený obecní úřad, u NKP krajský úřad); ten si vyžádá vyjádření NPÚ, který nemůže rozhodovat, pouze věc posoudí odborně. Po tomto vyjádření (které nemusí respektovat!) vydá výkonný orgán tzv. závazné stanovisko, kterým rozhodne, zda se záměr může uskutečnit a za jakých podmínek (§ 14).

• K provádění archeol. výzkumů je třeba povolení od Ministerstva kultury. Může ho získat osoba právnická, popř. i fyzická, splní-li podmínky (§ 21, 21a a násl.).

• Při badatelských výzkumech je nutno dodržet standardy odborné práce, uzavřít dohodu s majitelem pozemku a respektovat jeho zájem (§ 22 odst. 1; § 24, 35, 39)

• Záchranný archeologický výzkum (ZAV) je takový, jehož potřebu vyvolala stavba či jiné zemní práce, které ohrozily archeologické dědictví (nálezy). Po odborné stránce se od badatelského nijak neliší, má ale organisační specifika.

• Ten, kdo svou činností nálezy ohrožuje (stavebník apod.), musí oznámit záměr stavby/prací již v době přípravy, a to vždy do ARÚ AV ČR, umožnit ZAV (kterékoli oprávněné organisaci – vybírá si), a je-li buď právnickou osobou, anebo fyzickou, jejíž podnikání výzkum vyvolalo, uhradit náklady na ZAV (§ 22 odst. 2). Nejde přitom o smlouvu o dílo ani objednávku, není to obchodní vztah – uzavírá se dohoda.

• Kdo najde archeologický nález, musí to oznámit ARÚ nebo nejbližšímu muzeu, sám nebo přes vedoucího prací, přímo nebo přes obecní úřad, a to nejpozději druhý den od nálezu nebo potom, co se o něm dověděl (§ 23, odst. 2). Musí ponechat nález i jeho místo beze změny nejméně pět pracovních dnů, dokud je neohledá odborník a neprovede na místě potřebný (byť minimální) ZAV; musí přitom zajistit, aby nález za tu dobu nebyl poškozen, zničen nebo ukraden (stavební zákon, § 176).