Charakteristika nedestruktivní archeologie

Nedestruktivní postupy je možno členit podle různých hledisek. Za účelné považujeme vymezit čtyři širší oblasti s celkem zhruba dvanácti základními druhy nedestruktivních metod; sama kategorizace postupů ovšem není pro jejich aplikaci rozhodující. K první skupině, tj. metodám „dálkového průzkumu“ Země (anglickým termínem remote sensing) počítáme především (1) analýzu družicových snímků, (2) analýzu kolmých leteckých snímků a (3) vizuální prospekci z nízko letícího letounu. Družicové a kolmé letecké snímky zpravidla nejsou primárně pořizovány k archeologickým účelům, avšak za příhodných okolností na nich lze dodatečně zjistit pro archeologii významné informace. Naproti tomu prospekce z nízko letícího letadla je podmíněna účastí archeologa a identifikací hledaných objektů „v reálném čase“. Výsledkem jsou zpravidla tzv. šikmé dokumentační snímky.

Další oblast metod vychází z povrchového měření fyzikálních a chemických vlastností povrchových vrstev terénu. Je o okruh (4) geofyzikálních metod, k nimž můžeme přiřadit i použití (5) detektorů kovů, a (6) geochemických metod, zabývajících se chemickou analýzou odebraných vzorků zeminy.

Do třetí kategorie patří metody povrchového archeologického průzkumu a vzorkování povrchových vrstev. Jde o (7) povrchový průzkum či výzkum antropogenních tvarů reliéfu, např. mohyl, valů, plužin atd. Je-li průzkum doplněn o přesnější měření polohy objektů a výškopisu terénu, můžeme hovořit o tzv. geodeticko-topografickém průzkumu. Při povrchovém průzkumu lze do určité míry využít i (8) poznatky geoindikační botaniky, sledující změny vegetačního pokryvu způsobené někdejší činností člověka. Běžnou metodou je dále (9) povrchový sběr artefaktů a ekofaktů.

Jako čtvrtou oblast chápeme postupy, které umožňují (10) vyhledat a/nebo (11) ovzorkovat vrstvy antropogenního původu, a to pomocí vrtů, mikrovrypů nebo vzorkovacích sond. Větší vyhledávací sondáže (12, např. rýhování) patří technicky spíše již k postupům destruktivním, pokud však probíhají v plošně omezené míře a při dodržení určitého vzorkovacího postupu, mají po metodické stránce mnoho společného s postupy nedestruktivními.