Sedm „momentů“ ve vývoji kvalitativního výzkumu

Problémem je nyní pozice badatele v textu (Geertz) - jak může mluvit z nějaké autority, když už neexistují žádná pevná pravidla jak psát ani není přesně stanoveno, kde je jeho místo, způsob hodnocení a věc studia?

1. Krize reprezentace 1986-1990 - Objevuje se s Anthropology as Cultural Critique - Marcus & Fischer, 1986, důraz na více reflexivní výzkum i psaní a témata jako gender, třída, rasa. Artikulují důsledky Geertových rozostřených žánrů a interpretace. Vznikají nové modely pravdy, metody a reprezentace, 4 klasicke normy antropologie padají (objektivismus, kolonialismus a imperialismus, monumentalismus atd.). Problematizují se témata validity, spolehlivosti, objektivity, kterým se dříve věřilo, vzorce a interpretativní teorie jsou častější narozdíl od kauzálních a lineárních, problematizuje se výpověď informantů.
   
   Stoller & Olkes: "Všichni mi lhali, data,které jsem tak namáhavě sbíral jsou k ničemu, naučil jsem se jednu věc: informanti antropologům lžou."

To ho vedlo k vytvoření nového typu textu - memoáru, v němž se stal centrální postavou, což byl jeho způsob, jak se vypořádat s krizí reprezentace. Ale následuje kritika těchto způsobů řešení problému reprezentace jiným stylem psaní:

Clough: Způsoby psaní jsou stále chápány jako odlišné od metody a fieldworku samotného a proto se pak jako řešení nabízí experimenty s psaním, ale to, co je nutné analyzovat je právě toto trvání (insistence) na rozdílu mezi psaním a fieldworkem.

Při psaní, výzkumník musí zaujímat jistou morální a vědeckou autoritu, ukazuje, že svět živé zkušenosti stále může být zachycen, i kdyby jen v memoárech autora, nebo experimentech fikce, dramatického čtení. Avšak tato díla čelí nebezpečí, že pozornost bude odvrácena od způsobů jakými text konstruuje sexuálně situované jednotlivce na poli sociální odlišnosti (???). Badatelům TEXT je postupně zpracováván v rámci výzkumu, konečný výsledek je veřejná prezentace (public presentation) etnografické a narativní zkušenosti, tj. fieldwork a psaní se navzájem prolínají (blur into one another), takže v konečné analýze není rozdíl mezi psaním a filedworkem!!!!! Tímto směrem posunula krize reprezentace QL novým směrem.

1. A Triple Crisis (of representation, legitimation and praxis) = postmoderní období experimentální a nové etnografie 1990-1995 - v rámci poststrukturalismu a postmodernismu jsou tyto tři krize spojovány s kritickým, interpretativním, lingvistickým, feministickým a rétorickým obratem v sociální teorii. Tyto nové obraty problematizují dva klíčové předpoklady QL:

1. že QL výzkumníci již nemohou přímo zachytit žitou zkušenost, zkušenost je vytvářena až během psaní = krize reprezentace

2. krize legitimování = je problematizováno tradiční kritérium vyhodnocování a interpretace QL, zahrnuje vážné přehodnocení termínů validita, schopnost generalizace, spolehlivost, které již byly přehodnoceny v rámci teorií v diskurzech postpositivismu, konstrukcionismu-naturalismu, feminismu, interpretativním, poststrukturalistickém a kritickém. JAK jsou QL studie vyhodnocovány v poststrukturální současnosti?

3. obě krize vytvářejí krizi třetí = krize praxe = je možné provést změnu ve světě, je-li společnost pouze TEXTEM? Tyto krize se prolínají a křižují navzájem, stejně jako odpovědi na otázky, které vytvářejí.