Sedm „momentů“ ve vývoji kvalitativního výzkumu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Becker: „P.O. je občas sbíráno jako standardizovaná forma, jež je možno transformovat v legitimní statistická data, avšak výzkumník se potýká s kvazi-statistikou, neboť fieldwork obvykle neumožňuje sběr dat v této formě, proto jsou jeho závěry numerické, ale nevyžadují přesnou kvantifikaci.“
V analýze Becker tvrdí, že QL badatel přejímá podněty ze statistiky, tj. hledá pravděpodobnosti či podporu pro argumentaci týkající se pravděpodobnosti, četnosti atd, díky nimž závěr v podstatě aplikuje na specifické situace. Druhým významným počinem byla The discovery of Grounded Theory (Glaser & Strauss, 1967).
Zlatý věk posílil obraz QL výzkumníků jako kulturních romantiků, kteří opěvovali outsidery jako hrdiny v protikladu k mainstreamové společnosti, udržovali emancipační ideály, poukazovali na tragické a často ironické pohledy na společnost a „já“(Emerson, Marx, James, Dewey, Gramsci, M.Luther King Jr.) Když tento věk končil, válka ve Vietnamu byla přítomna všude v americké společnosti. Pak přišla změna a začlo se diskutovat o problémech genderu atd...
Blurred genres/rozostřené žánry 1970-1986 - QL má již sadu paradigmat, metod a strategií pro vlastní výzkum. Theorie jdou od symbolického interakcionismu ke konstruktivismu, naturalistickému zkoumání (šetření), positivismu a postpositivismu, fenomenologie, etnometodologie, kritické teorie, neo-marxismu, semiotiky, strukturalismu, feminismu a politiky a etiky až k různým rasově-etnickým paradigmatům. Politika a etika se stává důležitým tématem. Strategie výzkumu jdou od Grounded theory, case-study, k metodám historického, biografického, etnografického, klinického výzkumu a výzkumu jednání (action). Různé způsoby sběru dat a jejich analýzy zahrnují QL interview (open-ended a kvazi strukturované), a pozorovací, vizuální, osobní zkušenost a metody dokumentu. Na scénu přicházejí počítače.
Geertz: The interpretation of culture, Local Knowledge - dvě důležité knihy definují počátek a konec tohoto období. Geertz tvrdil, že staré funkcionální, positivistické, behaviorální, a totalizující přístupy k human disciplínám dali cestu více pluralistickým, interpretativním otevřeným perspektivám. Geertz předkládá svůj „Zhuštěný popis“ a tvrdí, že všechna antropologická psaní jsou interpretacemi jiných interpretací. Pozorovatel nemá již privilegovaný hlas ve svém díle (interpretacích, které píše), centrálním úkolem se stává najít smysl lokální situace.
Geertz tvrdil, že hranice mezi sociálními vědami a humanitními se rozostřily a vědci se navzájem ovlivňují (přejímají teorie, metody, semiotika, hermeneutika napr. atd) a objevuji se nové přístupy: poststrukturalismus (Barthes), neopositivismus (Philips), neo-marxismus (Althusser), mikro-makro deskriptivismus (Geertz), rituální teorie dramatu a kultury (V.Turner), dekonstrukcionismus (Derrida), etnometodologie (Garfinkel). Zlatý věk SV je over, a objevuje se nový věk rozostřených interpretativních žánrů, esej jakožto umělecká forma nahrazuje odborný článek. Naturalistické, postpositivisitické a konstrukcionistické paradigma získalo moc zejména ve vzdělávání (Yvonna Lincoln), vznikají nové časopisy (Cultural A., Symbolic Interaction, Urban Life and Culture)