SZZ_OSE_otazka10

1. jednotlivá patra pyramidy jsou kromě čísel (1-5) pojmenována podle názvu skupiny/souboru výzkumných designů (1. experimentální, 2. kvazi-experimentální, 3. observační – analytické 4. observační- deskriptivní studie a v nejspodnější části pyramidy jsou zařazeny 5. názory expertů (logicky sem patří také literární review).

2. Každé patro pyramidy má ještě vnitřní uspořádání síly různých typů studií. K jejich označení jsou využita písmena a. až e.

3. Nejvyšší pozici v každém patře mají studie označené písmeny a. a b. – jedná se o různé typy systematických review, která byla vytvořena syntézou výsledků studií, které náleží do daného patra pyramidy.

b)

Náhled na lidské tělo z psychologického, filozofického a spirituálního hlediska

Lidské tělo dle „antropologie“ je ve své složitosti, celistvosti a komplexnosti skutečně výjimečné. Dle Milana Klímy: „Lidské tělo je tím nejdokonalejším uměleckým dílem. Je to přímo zázrak! Všechny komplikované orgány našeho těla splývají v jednu jedinou obdivuhodnou harmonii.“ Proto si také zaslouží pozornost antropologa, coby badatele a pedagoga, ale i úctu, coby ochránce lidského života a jeho zdraví.

Žádný jiný obor nedokáže to, co je vlastní antropologii, nahlížet na člověka vpravdě holisticky. Je tomu tak proto, že právě antropologie pojímá člověka ve všech základních rovinách jeho bytí, s jeho genetickým a vrozeným potenciálem, jenž primárně ovlivňuje jeho tělesnou stránku v užším slova smyslu, nicméně má vliv na celou jeho osobnost, tedy i ve smyslu psychologickém, sociálním, kulturním a duchovním. Integruje tedy i ty roviny lidské bytosti, které se formují po celý život člověka prostřednictvím vlivů prostředí, z nichž za nejsilnější považujeme společnost a kulturu v nejširším slova smyslu.

HOLISMUS

• Antropologie je unikátní komparativní a holistickou vědou.

• Holismus odkazuje na celostní přístup ke studiu člověka, k jeho dílčím aspektům, jako: minulost, současnost a budoucnost; lidskou biologii, společnost, jazyk a kulturu.

Filozofická antropologie

• Antropologie pojímaná jako filozofická disciplína má za předmět svého zájmu člověka jakožto celek, člověka v celosti jeho bytí, člověka, jak se jeví sám sobě, obraz člověka. Tím se odlišuje od tzv. speciálních věd o člověku: biologie, lékařské vědy, kulturní a sociální antropologie a dalších, které se, byť v široké perspektivě, zabývají partikulárními stránkami lidského bytí.

• Filozofická reflexe člověka se sice opírá o poznatky speciálních věd o člověku, ale vychází z předcházejícího uvědomění si lidské jednoty a celistvosti, tedy z poznatku, že jsme to my, lidé, kteří zkušenostně prožíváme a chápeme sami sebe, z předrozumění tomu, co znamená být sami lidmi.

• Odpovíme-li si na to, kým jsme, dokážeme odpovědět i na ostatní otázky svých životů. Určíme-li sami sebe a vyhraníme-li se vůči okolí, dokážeme pochopit smysl našeho bytí, účel naší existence. Jeho hledání není nepodstatnou částí naší osobnosti – našich životů. Antropologie tedy není pouze biologií člověka. Pouhé poznatky biologické a fyziologické netvoří ještě vědu o člověku a poznání tělesné stránky není to jediné a hlavní.

• Otázka Co je člověk? je výchozí otázkou antropologie, otázkou nezodpověditelnou. Ovšem každý nový pokus o odpověď na ni tvoří jádro disciplíny, kterou můžeme nazvat antropologií – vědou o člověku. Člověk je jediným známým tvorem, který se prokazatelně zabývá
  sám sebou, sám sebe vychovává, překonává a zdokonaluje. Je jediným tvorem, který
  dokáže být sám se sebou nespokojen, nést pocit povinnosti a odpovědnosti. Člověk
  je ve svém sebepřekonávání nedokončenou, věčně nehotovou bytostí, je vždy jednou nohou
  nakročen k novému, budoucímu Já.

• Tázání se po vymezení lidské podstaty, po vymezení člověka v jeho celistvosti, nemůže být nikdy ukončeno, protože lidské myšlení se bude neustále vyvíjet, obracet k novým, přesnějším a dokonalejším řešením, k novému hledání. Na tyto otázky nedokážou uspokojivě odpovědět speciální vědy.

• Ve službách antropologie je dnes již řada empirických, speciálních věd (biolog
  ie, fyziologie, evoluční nauka, empirická psychologie...), ale i věd společenských (sociologie, teorie kultury nebo religionistika...), vlastně všechny vědy, jejichž předmětem
  je v dílčích aspektech člověk. Nemohou však nahradit filozofickou antropologii, jejímž úkolem je zkoumat člověka jako celek.