20.Zdr.pr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Konativní či regulativní - žák získává nejen ponaučení pro svou další činnost, ale i podněty pro to, jak svou práci vylepšit, opravit, změnit. Hodnocením může učitel regulovat učební činnost žáka a nasměrovat jej ke kvalitnějšímu výkonu
Motivační - hodnocení by mělo žáka povzbudit a motivovat nejen v učebních činnostech, ale i v práci sám na sobě a ve snaze o zlepšení
Výchovná - hodnocení by mělo žáka vést k formování pozitivních vlastností a postojů, mělo by se pozitivně podílet na utváření žákovy osobnosti
Diagnostická - na základě dosažených výsledků žáka lze identifikovat např. specifické poruchy učení a vyvodit pedagogické závěry pro jejich řešení
Prognostická (někdy zaměňováno s diagnostickou) - hodnocením si učitel vytváří přehled o žákových schopnostech, vědomostech, návycích, může pak odhadnout další žákovu studijní perspektivu
Selektivní či diferenciační - hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považováno za důležité kritérium k přijetí k dalšímu studiu
Druhy hodnocení:
Formativní hodnocení
Porovnává výkon žáka s jeho vlastním výkonem v předešlém období
Plní především diagnostickou funkci, poskytuje zpětnou vazbu učiteli i žákům
Umožňuje poskytnout cílenou radu, vedení a poučení zaměřené na zlepšení výkonů, na odstranění chyb a nedostatků v práci žáka
Odhalování chyb a nedostatků má smysl, když je východiskem k jejich odstranění
Normativní hodnocení
Je hodnocení výkonu jednotlivých žáků ve vztahu k výkonům ostatních (nejlepší dostane jedničku, nejhorší pětku)
Měřítkem je sociální norma, stanovená vzhledem k určité skupině nebo populaci žáků, tzn.
výkon jedince je poměřován s výkony ostatních, kteří plní stejný úkol
Toto srovnávání může žáky deprimovat, vzbuzovat v nich nechuť ke škole
Finální (sumativní, shrnující) hodnocení
Slouží jako podklad pro oficiální vyjádření o žákově výkonu, často je určené i pro někoho mimo školu
Provádí se obvykle na konci určitého vyučovacího období – pololetí, konec školního roku
Průběžné hodnocení
Zhodnocení žákovy úrovně na hodnotících poznatcích, které učitel získal v průběhu delšího časového období
Závěreční hodnocení
Hodnocení provedené na konci výuky předmětu nebo uceleného pracovního programu
Metody pro hodnocení a klasifikaci žáků
Soustavné diagnostické pozorování žáka
Sledování žákovských výkonů a připravenosti na vyučování
Různé druhy zkoušek
Kontrolní písemné práce a praktické zkoušky většího rozsahu
Analýza výsledků činnosti žáka