20.Zdr.pr

Půdní otřesy, způsobené pohyby pod zemským povrchem.

Jev, který má fyzikální původ a vzniká náhlým uvolněním mechanické energie v zemském nitru.

Začíná se rozvíjet v bodě, který nazýváme hypocentrum neboli ohnisko. Bod na zemském povrchu, ležící přímo nad hypocentrem, se nazývá epicentrum.

Člověk vytváří umělá zemětřesení pomocí výbuchů a vibracemi těžkých hmot.

Veškeré zásahy člověka do zemské kůry jsou dnes tak velké, že působí kumulaci a uvolnění tektonických napětí i v místech, která leží mimo rozhraní zemských desek. Jedná se o důlní činnost, vodní díla, vytahování a vtlačování tekutin pod tlakem do zemského nitra, dlouhodobé vibrace a silné exploze.

Zemětřesení vyvolává řadu sekundárních jevů, jejichž účinky jsou někdy horší než účinky samotného zemětřesení. Dochází k porušení vodovodního a plynového potrubí, nastávají požáry a výbuchy plynu. Sesouvají se svahy, mohou se přehradit vodní toky a vzniknout záplavy apod. Na pobřežích hrozí přílivové vlny, tzv. tsunami

1. Sesuvy půdy

Porušená stabilita svahu

− Pomalé sesuvy půdy – rychlost několik desítek cm za rok, ohýbají se stromy, nezpůsobují náhlé škody

− Středně rychlé sesuvy půdy – rychlost v metrech za hodinu nebo za den (většina typických sesuvů)

− Rychlé sesuvy půdy – teprve u nich hovoříme o katastrofě a obětech, rychlost je v desítkách km za hodinu, není dostatek času na únik nebo evakuaci. Patří mezi ně přívalové proudy (bahnité, kamenité) a laviny

1. Sopečná činnost

Při podsouvání litosférických desek se vytváří napětí, a tak velká teplota, která taví horniny –magmatický krb. U činných sopek je kráter vyplněn žhavou lávou nebo vodou. Sopky, u kterých došlo k trvalému přerušení magmatického krbu s otvorem sopky, nazýváme vyhaslé sopky.

Magma jsou roztavené horniny v nitru sopky.

Láva je vyvržená magma na povrchu sopky s teplotou od 900 do 1000°C. Při rychlém ochlazení se mění na strusku

Sopečné mračno je směs horkých plynů a malých částeček roztrhané horniny a lávy a je stejně nebezpečné jako ostatní doprovodné jevy sopečné činnosti, vzhledem k tomu, že jeho teplota může dosahovat i několik set stupňů Celsia

1. Vítr

Vzniká v důsledku vyrovnávání tlaku vzduchu v různých oblastech

Nebezpečný se stává se zvyšováním své intenzity a rychlosti zejména působením na předměty a objekty v okolí člověka. Může lámat větve, vyvracet stromy, ničit budovy, elektrické vedení, telefonní linky apod.

Začíná dělat škody od rychlosti 20 m/s

Bezvětří-vánek-slabý vítr-mírný vítr-dosti čerstvý vítr-čerstvý vítr-silný vítr-prudký vítrbouřlivý vítr-vichřice-silná vichřice-mohutná vichřice-orkán

Hurikán – mohutná bouře (tropická cyklona) – mohutný oblačný vír, prudké deště, vysoké vlny