KOŽP tahák

NERVOVÁ TKÁŇ - funkčně nejsložitější tkáň, zajišťuje příjem a vedení vzruchu, tvoří nervovou soustavu, která je kontrolním a koordinačním mechanismem organismu, u nervové tkáně je silně zdokonalena dráždivost a vodivost - nervová buňka se skládá z těla, uvnitř kterého je jádro, a z jednoho až mnoha výběžků = neuron, v okolí nervových buněk a jejich výběžků jsou v centrálním nervovém systému buňky tvořící jakési výplňové "vazivo" nervové tkáně - gliové buňky. Gliové buňky vytvářejí vhodné prostředí pro činnost nervových buněk. - mikroglie – jsou nejmenší gliové buňky v CNS. Díky vysoké pohyblivosti a schopnosti fagocytovat slouží jako úklidové buňky, astrocyty (makroglie) – lze rozdělit na vláknité (fibrózní), vyskytující se hlavně v bílé hmotě, a protoplazmatické, lokalizované zvláště v šedé hmotě. Jednotlivé astrocyty jsou propojeny přes těsná spojení. oligodendrocyty – tvoří kolem axonů v CNS myelinovou pochvu, a/ NERVOVÉ BUŇKY - základní jednotkou je nervová buňka NEUROCYT - neurocyt: tělo tvoří cyton a perikaryon (jádro a buněčné organely), cyton – má rozmanitý tvar (kulovitý, vřetenovitý, hruškovitý, hvězdicovitý), obsahuje obkrouhlé jádro s jedním nebo více jadérky; poblíž jádra se nachází Golgiho komplex; obsahuje pigment melanin, cytoskeletální filamenty – přítomny v neuroplazmě i ve výběžcích, b/ VÝBĚŽKY NERVOVÝCH BUNĚK DENDRITY - počet a větvení závisí na typu a funkci, knoflíčkovité zduřeniny na konci trnů, obrovská plocha rozvětvení, vedou podráždění do buňky NEURITY (=axon) - cytoplazmatický válec vybíhající z cytonu, vždy hladký, stejný průměr po celé délce (několik mikrometrů až 1, 5m), dlouhé výběžky (axony) označovány jako nervová vlákna, telodendron – koncová rozvětvená část neuritu, vede podráždění z buňky c/ OBALY NERVOVÝCH VLÁKEN - nahá nervová vlákna – vlákna bez pochev (jsou nahá), myelinová pochva nervových vláken, schwannova pochva – vzniká zploštěním a protažením Schwannových buněk kolem několika axonů, komplex myelinové a Schwannovy pochvy – při opuštění CNS vlákna obratlovců jsou obalována vnější Schwannovou pochvou a vnitřní myelinovou pochvou. d/ PERIFERNÍ NERVY - nervy složeny z oválných nervových svazků, nervový svazek je složen z různého počtu axonů, základem periferního nerstva je axon s myelinovou a Schwannovou pochvou. Nervová zakončení: a/ SENZITIVNÍ (AFERENTNÍ) ZAKONČENÍ - přijímání podnětů z vnějšího a vnitřního prostředí pomocí senzitivních zakončení (receptorů), interoreceptory, exteroreceptor, mohou se vytvářet smyslová tělíska i celé orgány . V receptorech jsou 3 typy buněk: primární smyslové buňky – vzruch je přijímán povrchem nervové buňky a odváděn axonem (např. tyčinky a čípky sítnice, buňky čichového epitelu)nervosmyslové buňky – vlastní smyslové buňky vzdáleny od místa podnětu; v místě recepce se nacházejí jejich výběžky, které mohou být bez obalů (volná nervová zakončení) nebo mohou být obaleny vazivovým pouzdrem (smyslová tělíska)sekundární smyslové buňky – recepci vykonávají modifikované epitelové buňky, které jsou napojeny na dendrity nervových buněk (např. chuťové a sluchové buňky) b/ SYNAPSE - zajišťuje spojení mezi neurony, specializované struktury na povrchu nervových buněk, elektrický vzruch se mění na chemický pomocí mediátorů polarizovaně z jednoho neuronu na druhý - mediátory mohou mít v závislosti na koncentraci budivý nebo tlumivý účinek (nonadrenalin, dopamin) c/ MOTORICKÁ (EFERENTNÍ) ZAKONČENÍ - vzruch zpracovaný v CNS je předáván svalům, žlázám, motorická nervová vlákna přivádějí vzruch do efektorů - efektory: jsou to např. tkáňové buňky (žlázy) d/ NEUROGLIA- neurogliová tkáň je vyplňová a oporná pro nervovou tkáň, buňky mají velký počet výběžků mezi neurocyty, plní funkci trofickou a obrannou, mikroglie: reparativní procesy nervové tkáně