KOŽP tahák

TROFICKÁ POJIVA - řadíme je mezi tělní tekutiny tvořící vnitřní prostředí organismu, zajišťuje rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů a odstraňování zplodin metabolismu, u nižších bezobratlých živočichů jsou tekutiny mezi orgány, u vyšších bezobratlých a u obratlovců je uzavřený cévní systém KREV - koluje v srdci, tepnách, žílách a krevních kapilárech, krev je složena z krevní plazmy a krevních buněk krevní plazma: žlutá tekutina, která obsahuje 90% vody, dále obsahuje bílkoviny, glukózu, minerální látky hormony, vitamíny, plyny, krevní buňky: červené krvinky (=erytrocyty) - umožňují přenos kyslíku, v krvi se neustále obnovují, jsou odstraňovány v játrech a slezině, vznikají převážně v červené kostní dřeni, obsahují krevní barvivo hemoglobin a u bezobratlých je hemocyanin, délka životnosti je 1000 dní (žáby) a 90 – 120 dní (člověk) bílé krvinky (=leukocyty) - mají význam pro imunitu organismu, nižší počet než červených krvinek, jejich počet se zvyšuje za patologických stavů, kulovité, bezbarvé buňky s jádrem - rozlišujeme: granulocyty vznikají v červené kostní dřeni (jako erytrocyty), v cytoplazmě obsahují granuly, které dělíme podle barvy na granul: neutrofilní granulocyty (typické pro savce, 60 – 70% všech leukocytů, jsou schopny fagocytózy, mají segmentované jádro a jsou považovány za mikrofágy); bazofilní granulocyty (v cytoplazmě četná velká granula, jádro je esovité, granula obsahuje heparin, histamin a serotonin); eosinofilní granulocyty (zmnožují se při parazitických onemocnění a alergiích) agranulocyty, vznikají v lymfoidních centrech, jsou bez granul v cytoplazmě, rozlišujeme na: lymfocyty ( T-lymfocyty – tvorba protilátek, B-lymfocyty – buněčná imunita); monocyty (fagocytují větší částice a odumřelé buňky) krevní destičky(=trombocyty) - vyskytují se pouze u savců, drobné bezjaderné útvary, vznikají odštěpováním cytoplazmy z velkých buněk červené kostní dřeně, mají význam pro srážení krve LYMFA (=míza) - proudí v lymfatických cévách, složením se podobá krevní plazmě, je složená z tekuté plazmy a krvinek, v krevních buňkách obsahuje lymfocyty, málo kyslíku, velké množství oxidu uhličitého, přítomnost tuků ji dodává mléčně zakalený vzhled TKÁŇOVÝ MOK - vzniká filtrací přes stěny kapilární cévní soustavy (z krve stěnami vlásečnic do mezibuněčných prostor), má podobné složení jako krevní plazma, zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami, z tkání je odváděn lymfatickými cévami do krve SVALOVÁ TKÁŇ - umožňuje pohyb organismů z místa na místo a tvoří stěny některých vnitřních orgánů, tvoří ji jednotlivé svalové buňky (=myocyty), které se po podráždění stahují, stah (=kontrakci) umožňují myofibril, červená a bílá svalová vlákna: bílá: málo myoglobinu i mitochodrií, rychlá kontrakce, slabá výdrž, červená: hojně myoglobinu a mitochondrií, pomalejší akce, větší výdrž - rozlišujeme svalovou tkáň: a/ hladká svalová tkáň - složená z protáhlých, většinou vřetenovitých buněk s jedním jádrem, je přítomna v těle většiny bezobratlých, u obratlovců tvoří stěny vnitřních orgánů (cév, střeva), je inervována vegetativními nervy, není ovládána vůlí, b/ žíhaná svalová tkáň (=příčně pruhovaná) - složená z mnohojaderných svalových vláken, jednotlivá svalová vlákna jsou kryta sarkolemou z kolagenních vláken, jsou oddělená vazivovými pochvami, pod sarkolemou se nacházejí jádra, kontraktilní myofibrily vyplňují většinu sarkoplazmy, myofibrily vytvářejí svazky, více svazků tvoří sval, tyto svazky jsou propojené vazivovými pochvami, vazivové obaly jsou prostoupeny cévy a nervy, je ovládána vůli c/ srdeční svalová tkáň - složená z jednojaderných úseků, jejichž výběžky jsou rozvětveny do všech směrů, tyto výběžky jsou odděleny schodovitými přepážkami (=interkalárními disky), diskontinuita sarkoplazmy je vyvážená kontinuitou myofibril, ty procházejí interkalárními disky, i když myofibrily nevytvářejí svazky, jejich prostorová síť probíhá celým srdcem (=jednotný orgán), tvoří srdce obratlovců, je inervována vegetativními nervy, není řízená vůlí, její aktivita je stálá a rytmická