KOŽP tahák

Nervová soustava - Zákl. jednotka je reflexní oblouk (skládá se z receptorů, dostředivých a odstředivých drah, mozku a míchy). Nervové dráhy vedou signály – nervové vzruchy. Dělí se na 1. Centrální somatická NS a 2. Vegetativní = CNS (ganglia)a 3. Obvodové (neurity – nervová vlákna) nervstvo. Nervové buňky tzv. neurony s výběžky – dendrity a axony (nervová uzlina obsahuje těla neuronů). Nervové impulsy se šíří vlákny elektrickými a chemickými vzruchy. Neuron vede signál k efektoru. Houbovci – není vyvinuta. Žahavci – rozptýlená u polypů, nemají centrální NS, protoneurony vedou vzruch oběma směry. Medúzy a sasanky koncentrace do kruhu, navazuje n. síť. Bilaterálně souměrní lineární uspořádání, jeden nebo více párů ganglií, mozek v přední části těla, z něj nervové nervová páska = GANGLIOVÁ. Vždy z ektodermu! Ploštěnci – dvě g. v přední části těla, nervy do hlavy, dva n. provazce propojené komisurami. Měkkýši, členovci, kroužkovci – párová přední ganglia, nejdokonalejší hlavonožci (mozek v chrupavčité schránce + párové g. v útrobním vaku). Ostatní měkkýši – párové hlav. g. + 4 páry g. v noze a vaku. Kroužkovci – párové mozkové a podjícnové g. + g. v každém článku = ŽEBŘÍČKOVÁ. Členovci – u odvozenějších splývání v břišní n. pásku. Hexapoda primitivní gangliová u bezkřídlých – ti mají mozkovou a podjícnovou uzlinu + v každém článku. Odvozené skupiny – mozek + 1-2 hrudní g. a z nich jen nervy. Tady se můžeš naučit z jakých částí je mozek a jaká část co inervuje Mnohobuněčná obří nervová vlákna – rychlé vedení vzruchů, hlavně při únikových reakcí. U kroužkovců, hlavonožců, korýšů. Strunatci – TRUBICOVITÁ. NS se skládá z: CNS, obvodového n. (10-12 párů hlavových nervů z mozku a párů míšních nervů) a autonomního n. systému. Obratlovci – mozek + mícha. Paryby a ryby – mozek lin. uspořádání. Postupně se vytváří záhyby, které se zvětšují. Šedá hmota (tvořící vnější mozkovou kůru) zesílená a zvětšená – pocity, paměť, podněty. Mozek: koncový (2 hemisféry propojené komisurami, vpředu 2 čichové laloky), mezimozek (ústí sem zrakový nerv, čichová centra, podvěsek mozkový), střední (zraková, čichová a sluchová centra), zadní (mozeček – rovnováha) a prodloužená mícha (vybíhá z ní většina hlavových nervů). Mícha: u bezlebečných je nervová trubice a chorda uložena v pojivovém pouzdře. U obratlovců je mícha v nervovém kanálu, z každého segmentu vychází 2 nervy. 3 vrstvy – podlebice, pavučnice, omozečnice. Vnitřní část šedá hmota (míšní rohy – hybné buňky), vnější bílá, střed míchy – míšní kanál. Míšní nerv vychází z míchy kořeny, které se pak spojují. Dostředivá vlákna se napojují do míchy zadními kořeny, odstředivá vycházejí předními. Vegetativní nervstvo: řídí činnost vnitřních orgánů. Ústředím jsou sympatické kmeny podél míchy. Nezávislý na vůli. Sympatické n. (zrychluje činnost srdce, zpomaluje trávení) a parasympatické n. (zpomaluje činnost srdce a urychluje trávení).