Vědomí, nevědomí, SPANEK -studenti

Vědomí je dále:

1. nositelem osobní identity a disponuje řečovými prostředky

je možné, že schopnost verbálně popsat subjektivní mentální stavy hraje klíčovou roli při jejich uvědomování

1. podílí se na komunikaci s druhými lidmi a na vytváření interpersonálních vztahů

V souvislosti s vědomím dále rozlišujeme:

Podvědomí předvědomí nevědomí

Podvědomí: okrajová část vědomí, ps.obsahy, které si uvědomujeme jen mlhavě. Výzkumy prokázaly, že vyhodnocujeme řadu podnětů, které si plně neuvědomujeme – podněty jsou vybírány tzv. periferní pozorností (př. fenomén koktajl party- zpozorněli jsme při zaslechnutí svého jména … Atkinsonová str. 215)

Předvědomí: psychické obsahy, které jsou vědomí dostupné kdykoliv je na ně zaměřena pozornost. Zahrnuje osobní vzpomínky na různé události – dovolená, přijímačky, dále zahrnuje znalosti, fakta a dále tzv. automatizované dovednosti - jízda na kole, autem, postup zavazování tkaniček atd.

Nevědomí: psychické obsahy a procesy probíhající mimo naše vědomí, které však mohou naše chování a prožívání ovlivňovat. Obsahem nevědomí (dle Freuda a jiných psychoanalytiků) jsou vytěsněná traumata, pudy. V chování se nevědomé psychické obsahy mohou projevit např. přeřeknutím, přeslechnutím, zaspáním, chybným výkonem apod.

Změněné stavy vědomí a spánek

Jde o stavy vědomí, které liší od „normálního“ bdělého stavu.

Jedná se o stavy „přirozené“ – vznikající spontánně - jako je spánek nebo stavy považované za poruchové (delirantní stavy, stavy doprovázející některá onemocnění spojená s halucinacemi, bludy, ztrátou orientace v čase, místě a prostoru atd.)

K navození změněného stavu vědomí vede řada způsobů = drogy, hluboké dýchání, relaxace, meditace, hypnotizace či excitace vyvolaná dlouhodobým tancem provázeným rytmickou hudbou.

Společné charakteristiky změněného stavu vědomí:

1. kognitivní procesy jsou povrchnější a méně kritické než obvykle

(při snění člověk akceptuje nerealistické snové události, jako by byly reálné)

1. Dochází ke změnám sebepojetí a vnímání okolního světa

2. Často bývá oslabeno řízení a inhibice (tlumení) chování

(pod vlivem alkoholu – podlehnutí sexuálním či agresivním impulsům, které bývají obvykle pod kontrolou)

SPÁNEK

Jde o změněný stav vědomí, který je provázen snížením tělesné i duševní aktivity, dochází k odpojení od vnější reality.

I ve spánku probíhají psychické procesy – např. snění.

Útlum senzorických systémů není ve spánku absolutní – ve spánku je v pohotovosti sluch – rozlišuje podněty dle jejich významnosti.

Spánek a jeho fáze: (např. Psychologie: Atkinsonová str. 219 – 230)

Spánek má pět fází – měření pomocí EEG (elektroencefalogram) –elektrofyziologický záznam činnosti mozku