B12.....................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
manželství uzavřené konfareací rozvádělo se pomocí formální diffareace
zrušení slovního závazku (verbální obligace) vyžadováno vedle skutečného splnění závazku i provedení nového formálního projevu speciální název acceptilatio
solutio
proti nauce o opačnému jednání prosazován opačný názor
jedině skutečné plnění může být rozhodujícím momentem při zániku obligace
obligace musí pak zaniknout i bez formálního „opačného“ aktu
pro splnění = termín solutio - uvolnění pout, osvobození něčeho, zbavení se něčeho
contrarius actus se nakonec úplně vytratil –
zbyla jen acceptilatio - pouze v situaci, kdy věřitel propouštěl dlužníka ze závazku – sloužila tedy k formálnímu prominutí dluhu
Solutio – splnění obligace (soluce)
plnění poskytl ten, kdo udělal, co udělat slíbil – co udělat měl (definice z Digest)
dlužník je povinen poskytnout jen to, co je dlužen (něco jiného může dlužník plnit při alternativní obligaci)
Sabiniáni
uznávali, že nabídne-li dlužník věřiteli plnění jiné a věřitel nabízené dobrovolně přijme
zaniká obligace ipso iure – přímo, ze samého práva plnění náhradní – datio in solutum
Justiniánské právo
zná případy, kdy věřitel jiné nabízené plnění přijmout musí
když dlužník nemá peníze a nabízí místo nich pozemky
dlužník dává plnění celé, úplné
plní-li pouze část – musí věřitel nabízené přijmout jen v případě, že dlužník výši dluhu popírá, ale je ochoten zaplatit nespornou částku
plnění poskytuje obvykle dlužník
pokud není plnění bez účasti dlužníka nemyslitelné (např. při závazcích na „facere“, jde-li o umělecký výkon), plnit může kdokoli třetí – i bez dlužníkova vědomí, i proti jeho vůli
plní se obvykle věřiteli
v případě věřitelské solidarity pak kterémukoli
adstipulator = věřitel vedlejší, který může být určen
solutionis causa adiectus = lze mu také plnit, z důvodu plnění připojená osoba
při stipulaci rozšířením věřitelovi otázky: „Slibuješ plnit mně anebo Gaiovi?“ – Gaius se pak stává „solutionis causa adiectus“
nabývá oprávnění přijmout dlužníkovo plnění
pohledávkou ale nemohl disponovat, nemohl ji zažalovat, ani prominout
chápáno jako výhoda dávaná dlužníkovi, věřitel ho pak možnosti plnit někomu jinémi nemohl zbavit
místo a čas splnění:
není-li čas (den splatnosti, den dospělosti pohledávky) určen nebomísto stanoveno
může dlužník plnit kdekoli a kdykoli (s výjimkou místa nevhodného)
věřitel pak dlužníka může žalovat též kdykoli a kdekoli
při splnění:
u dlužníka jde o právní jednání zcizovací nebo úkon faktický
u věřitele vždy jen jednání zcizovací (věřitel se zbavuje své pohledávky)
věřitel musí být ke zcizování způsobilý plnění nedospělci bez účasti poručníka dlužníka neosvobozuje
kvitance (apocha)
termín z řeckého práva
písemné potvrzení vydávávané dlužníkovi na důkaz poskytnutého plnění
povoleno protestovat proti kvitanci bez časového omezení
Justinián připustil napadení kvitance cestou žaloby nebo námitky pouze do 30 dnů poté se stala nenaříkatelnou (věřitel si nemohl stěžovat, že vydal kvitanci, aniž by dostal zaplaceno)