B12.....................................................................................zrevidováno

Compensatio – odečtení (kompenzace)

• situace, kdy věřitel je současně dlužníkem svého dlužníka a dlužník věřitelem svého věřitele

• strany se dohodnou, své pohledávky si do výše konkurující sumy odečnou a zůstane pouze závazek plnit přebytek

• do výše konkurující sumy tedy obligace zaniká

1. compensatio voluntaria (kompenzace dobrovolná)

• strany se dohodnou – své pohledávky si do výše konkurující sumy odečtou a zůstane pouze závazek plnit přebytek  do výše konkurující sumy obligace zaniká

1. compensatio necessaria (kompenzace nutná, soudní)

• pokud se strany nedohodnou – věřitel může svůj nárok uplatnit na soudě v jejím původním rozsahu

• dlužník namítne existenci vlastní pohledávky a požádá o její odečtení z moci úřední

1. actiones bonae fidei – kompenzace lze, ke kompenzaci se přihlíželo bez problémů

2. actiones stricti iudicii – kompenzace nelze, nepřípustné

• praetor nutil žalobce, aby pod sankcí pluspetice žalovali až po odečtení pohledávek žalovaného

• exeptio doli – námitka zlého úmyslu, později měla obecnější význam, také nutila žalobce, aby žaloval až po odečtení

principy kompenzace v justiniánském právu:

1. kompenzovat lze jen vzájemné pohledávky

• jen výjimečně se připouští, aby rukojmí kompenzoval pohledávkou hlavního dlužníka proti věřiteli

1. pohledávky musí být žalovatelné

• ale lze-li nárok odrazit námitkou, kompenzace není možná

1. pohledávky musí být dospělé (splatné) a likvidní (na soudě snadno zjistitelné a dokazatelné)

2. obě pohledávky musí mít předmět plnění téhož druhu

• ale není nutné, aby vyplývaly z téhož právního důvodu

1. proti některým pohledávkám je kompenzace vyloučena – z krádeže, ze smlouvy o úschově (depozita), z nároků státní pokladny na veřejné dávky, z některých nároků alimentačních

Novace – novatio

• nastává, když je obsah staré obligace přenesen do obligace nové

• nová obligace mohla být realizována pouze formou abstraktních kontraktů

• užito stipulace nebo literární kontrakt – jen ty dovolovaly vznik nová obligace bez nová kauzy

• požadavek, aby se nová obligace něčím odlišovala od obligace staré (podmínka vznikla v klasické době)

• aby obsahovala aliquid novi = něco nového

• klasická doba - novace působila zánik staré obligace ipso iure – ze zákona, bez dalšího

• justiniánské právo – dával se větší důraz na vůli stran

• nová obligace rušila starou jen v případě, že strany takový záměr sledovaly – animus novandi

• a) projevil-li se animum novandi (úmysl provést novaci)

• nová obligace měla účinky privativní (privare = zbavovat, připravit o něco)

• b) neprojevil-li se u stran animus novandi – platila stará obligace vedle nové  platily současně nová i stará

• měla účinky kumulativní a ke staré byla v poměru akcesorickém

1. novatio inter novas personas – v nové obligaci figurovala nová osoba jako nový věřitel nebo nový dlužník