B13.....................................................................................zrevidováno

1. error probabilis = pravděpodobný, omluvitelný

- jen pokud se týká skutkových okolností – faktů

- výjimka: např. když neznalost faktů byla hrubým proviněním

1. error iuris = neomluvitelný omyl – pokud se omyl týká práva

- právo musí každý znát

- neznalost zákona neomlouvá

• výjimka: promíjelo se nezletilcům, vojákům, ženám, venkovanům – jen pokud by jim byl ke škodě

actiones poenales – žaloby z deliktů

• při deliktní obligaci vzniká oprávněnému nárok na soukromou pokutu – na plnění poenálního charakteru

• vedle soukromé pokuty – povinnost k náhradě škody prosazována jen pomalu – obecně až v právu justiniánském

• v klasickém právu byla žaloba z deliktu (actiones poenales) žalobou směřující v první řadě k potrestání viníka (odlišné od žalob reipersekutorních – žalob na běžné obligační plnění)

• znaky poenálních žalob:

1. pasivně nezděditelné – nepropouštějí se proti dědicům pachatele

• proti dědicům připouštěl praetor pouze žaloby na vydání prospěchu

• prospěch, kterého dědic z deliktu zůstavitele eventuálně dosáhl

1. někdy i aktivně nezděditelné

• tam, kde nárok na pokutu vznikl z důvodu co nejtěsněji spojeného s osobou poškozeného

• např. z urážka na cti

• ve středověku pro ryze osobní žaloby označení actiones vindictam spirantes (žaloby volající po osobní pomstě)

1. uplatňují se kumulativně

• kolik bylo pachatelů, tolik se nabízí žalob –

• plnění jednoho pachatele neosvobozuje ostatní, protože má povahu trestu

1. za delikty otroka n. osoby podřízené rodinné moci odpovídá pán n. pater familias

• odpovědnosti se mohl zbavit vydáním pachatele poškozenému - noxae datio

• plnění pokuty je na prvním místě, vydání pachatele chápáno jako alternativa facultas

• stejný princip noxálního ručení i za škody způsobené zvířaty

1. praetorské actiones poenales se musely uplatnit ve lhůtě jednoho roku = actiones annales

Obligace z deliktu

- obligační závazek z protiprávního jednání vznikl pachateli tehdy, když vědomě škodlivý zásahem porušil právní sféru druhé osoby soukromé

furtum – krádež

• ferre - nést

• nejstarší delikt civilního práva

• původně patrně jen krádež, záležející v odnesení cizí věci

• později časem obsah rozšířen – zahrnoval loupež, zpronevěru a zčásti i podvod

• jakékoli protiprávní nakládání s věcí s úmyslem obohatit se

• furtum rei – krádež věci = odejmutí věci z cizí detence s úmyslem si ji přisvojit

• zpronevěra věci do detence svěřené depozitáři, komodatáři, poručníkovi nebo zástavnímu věřiteli

• zatajení nalezené věci ztracené

• vědomé přijetí plnění toho, co je indebitum (nedluh)

• furtum usus = nedovolené užívání věci ve vlastní prospěch při depozitu, půjčce a jiných případech detence

• krádež držby – odejme-li sám vlastník věc někomu, kdo měl právo na její detenci (např.ususfruktuář) = krádež věci vlastní

• objektem krádeže nemůže být:

• věc nemovitá  šlo pouze o zbavení držby – poškozenému by prospíval praetorský interdikt

• res nullius –věci derelinkvované, divoká zvířata, plody moře

• posvátné věci  šlo o zločin svatokrádeže, crimen sacrilegii

• věci státní  šlo o crimen peculatus