B9......................................................................................zrevidováno

1. plněním smlouvy se nesmí obcházet zákaz zákona (trhová smlouva mezi manžely, aby se obešes zákaz darování)

2. plnění musí být určité – objektivně určitelné určení obsahu nesmí být ponecháno na vůli jedné ze stran

3. plnění musí být ocenitelné v penězích

• zásada pekuniární kondemnace (v řádném řízení může mít rozsudek pouze formu peněžité sumy) – časem oslabována

Obligace jakoby ze smlouvy – obligationes quasi ex contractu

• již za republiky se uznávaly i jiné důvody vzniku obligace než ze smlouvy n. z deliktu, stály ovšem mimo tuto Gaiovu bipartici a uváděly se pod názvem „zavazovací důvody jiné“

• různorodé situace, které přípomínaly smlouvní poměry

• zvláštní skutečnosti smluvního typu – v době poklasické vytvořena kategorie tzv.kvazikontraktů:

• zahrnuty zavazovací skutečnosti podobné jednak smlouvě o zápůjčce (mutuum) a jednak smlouvě příkazní (mandatum) – ale v obou případech chyběl podstatný znak dohody – souhlas

• v justiniánském právu přiřazena ještě tutela - poručenství

Obligace z bezprávního činu (z deliktu)

• delikt (delictum, maleficium) – protiprávní, bezprávní čin

• vědomý a zaviněný zásah do cizí zájmové sféry, se kterým právní řád spojuje vznik obligace – vznik nároku a povinnosti zaplatit soukromou pokutu nebo nahradit způsobenou škodu

• vývoj od typizace k obecnému uznávání závaznosti protiprávních zásahů (ale ani za Justiniána neprovedeno důsledně)

• v nejstarší době – protiprávní zásah dává vzniknout nároku na mstu – soukromé potrestání pachatele postupně dostalo výlučně formu peněžitého trestu - soukromé pokuty

• actiones poenales – slouží k vymáhání soukromé pokuty

• actiones reipersecutoriae – žaloby na vymáhání běžného obligačního plnění bez trestního aspektu

• z deliktů nároky na potrestání pachatele × otázka náhrady škody – zůstávala stranou n. řešena zvláštní reipersekutorní žalobou (u krádeže – speciální kondikce na vrácení ukradené věci vedle žaloby na pokutu; většina deliktů však podobnou žalobu postrádá)

• pozvolna se začala prosazovat myšlenka: delikt zavazuje pachatele především k náhradě škody a teprve potom je na místě soukromá pokuta v justiniánském právu:

• žaloby z deliktů jsou žaloby smíšené (actiones mixtae) = žaloby spojující v jedno náhradu škody a trest

• čistě trestní žaloby (actiones poenales) jsou jen ty, vedle kterých z deliktu přísluší zvláštní žaloba reipersekutorní (při krádeži – actio furti = a.poenelis /soukromá pokuta/, condictio furtiva = žaloba reipersekutorní /na vrácení věci/))

Obligace jakoby z deliktu – obligationes quasi ex delicto (maleficio)

• některé skutečnosti mimosmluvní, které připomínaly situace deliktní, chyběl jim však některý z podstatných znaků deliktu (zejména zavinění)

• uznávány již za republiky

• tyto zavazovací skutečnosti uznávány praetorským právem poklasické právo: obligace jakoby z deliktu – kvazidelikty (například když spím v hostinci, tak za mé věco odpovídá hostinský, pokud mi je někdo ulradne, je to hostinksého kvazidelikt)

• v případě kvazikontraktu se udává jako příklad žalování opatrovníka opatrovancem

• justiniánské právo rozšiřuje starší Gaiovu bipartici na kvadripartici

• jako důvod vzniku obligace uváděny: kontrakt, kvazikontrakt, delikt, kvazidelikt