Vypracované-otázky-ke-zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Funkce ústavy
Právní – základní funkce ústavy – legitimace k výkonu státní moci, reprezentace, integrace, kontrola výkonu moci ve státě a společnosti
Politická – základní pravidla „hry“ o moc
Ideologická – v ústavě je zakotveno zaměření daného státu, jakým směrem „půjde“
Kulturní – právní, politická kultura národa, ale i obecné kulturní hodnoty a povaha národa
Axiologická – ústava je výrazem zaměření určitého státu a společnosti, hodnoty státu
Integrační – ústava je výsledkem dohody, vede k vytvoření předpokladu fungování základních společenských mechanismů
Význam ústavy
legitimace výkonu státní moci – nositelem moci je lid
reprezentace – orgány zajišťující reprezentaci uvnitř i navenek
integrace – základní principy fungování státu a společnosti
volby, politická práva, fungování ústavních orgánů, právo na odpor
kontrola výkonu moci ve státě a společnosti – ústava určuje, komu patří moc ve státě
stabilizace, nadřazenost a relativní neměnnost určitého řádu, pravidel, organizace a vztahů ve státě a společnosti
Konstitucionalismus
Původ v právně politickém myšlení USA
Otcové Ústavy USA jím označovali panství ústavy nad jinými právními akty
V současnosti různé přístupy, především však jako idea a praxe omezení moci
vyjadřuje vládu suveréna prostřednictvím ústavy a na základě ústavy -> existence ústavy je předpokladem, abychom mohli hovořit o konstitucionalismu
Věda ústavního práva
Etymologický základ – výkon veřejné moci, který je založen na bezvýhradném respektu ústavy nebo vláda jako suverénní prostředník na základně ústavy
Věda o ústavě (teorie ústavy, teorie ústavního práva)
Zkoumání ústavy jako společenského jevu
Základní okruhy zkoumání:
historická podmíněnost
historické typy ústav
typologie ústav
druhy klasifikace ústav
funkce ústavy
právní charakter ústavy
síla ústavních norem
zákonodárný proces
obsah ústav
realizace ústavy v praxi
ochrana ústavy a ústavnosti
právní komparatistika – porovnávání ústav
Vláda lidu jako suveréna
Historicky zformovaný pojem, který vyjadřuje tuto vládu na základě ústavy
3 požadavky konstitucionalismu:
Zdrojem moci je lid – moc ustavující
Žádná moc nesmí být absolutní
Výkon jakékoli moci si nemůže nikdo přivlastnit – musí být rozdělen podle pravidel, která jsou obsažena v ústavě
Zformování v první polovině 18. století – teoretické východisko pro přijímání prvních ústav v Evropě a Americe (souvislost s omezením absolutistické moci panovníka)
Způsob výkonu veřejné moci
Založen na bezvýhradném dodržování ústavy a její ochraně
Právní základ 19.-20. století – filosofické a ideové zdroje a základy konstitucionalismu
Ideové zdroje:
humanismus a osvícenství
úcta k člověku, k jeho rozumu a vlastnostem, odstranění středověkých privilegií, zavedení všeobecné rovnosti