Vypracované-otázky-ke-zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
politický liberalismus
ústřední hodnotou je svoboda, koncept omezené vlády, kdy úlohou státu je chránit osobní bezpečnost člověka a nezasahovat do jeho soukromé a ekonomické sféry)
přirozenoprávní teorie
práva nezcizitelná, neomezitelná, nezrušitelná-> lidé jsou si rovni, svobodni v důstojnosti a právech
stojí nad pozitivním právem (v předstátní době)
Myšlenka společenské smlouvy – výraz suverenity lidu a likvidace absolutismu
Teorie dělby moci, jako institucionální záruka svobody jedince
teorie pozitivního práva
Vítězství představy psaného dokumentu nad nepsaným obyčejem
Teorie egalitarismu a liberalismus – myšlenka rovnosti a svobody lidské bytosti
teorie svrchovanosti (teorie suverenity lidu)
podstatou není vládce, monarcha, ale jen LID je zdrojem státní moci
problematika legitimity moci, legitimní je jen tehdy, když vychází z lidu
teorie demokracie (vláda lidu -> přímá, nepřímá)
když dojde k rozpadu politických stran, je ohrožen celý systém
Struktura a obsah ústavy
Ústava
Systém právních norem, které mají zpravidla nejvyšší právní sílu a upravují základy vztahů mezi člověkem a společností a jednotlivcem a státem a rovněž základy organizace státu
Vnitřní struktura – podoba uspořádání prvků ústavy mezi sebou
Ústavní normy – základní prvek obsahu
Ústavní instituty – soustřeďují ústavní normy, které ustanovují určitý institut
Ústavní systém – uspořádaný soubor všech ústavních norem jako ústavně zakotvených pravidel chování
Vnější struktura – vystupování prvků ústavy navenek vůči jiným právním předpisům
Nadpis ústavy – umožňuje identifikaci ústavy v právním řádu (evidenční číslo, ročník a titul – základní zákon nebo jiné)
Systematika ústavy – systém norem a institutů tvořící základ systému práva ve státě (články)
Vyšší právní síla – vyjadřuje, že právní předpisy jsou hierarchicky uspořádány, že nemají stejnou úroveň (nižší předpis nesmí odporovat vyššímu)
Ústavodárná procedura – možnosti, jak měnit ústavu
Jazyk a délka ústavy
Forma a struktura ústavy
Preambule
Cíle
historické podmínky vzniku
principy státní politiky
vlastní text ústavy
práva a povinnosti občanů
základy společenského zřízení soustava orgánů
státní symboly
závěrečná ustanovení
platnost a účinnost
změny ústavy – procedura
přechodná ustanovení – účinnost jednotlivých částí
Ústava ČR z 1.1.1993
Preambule – úvodní část ústavy
vyjadřuje hodnoty a tradice, ke kterým se stát hlásí
8 hlav – 113 článků
Základní ustanovení
Moc zákonodárná – orgánem je Parlament (Poslanecká sněmovna a Senát), jehož úkolem je tvorba norem
Moc výkonná – je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím, jejich úkolem je výkon státní správy
Moc soudní – Ústavní soud a soustava soudů, jejich úkolem je výkon spravedlnosti