Vypracované-otázky-ke-zkoušce

Legalita a legitimita státní moci

• Legitimita státní moci – ospravedlnění – lidé musí vnímat, že moc ze strany státu je spravedlivá, uznání, zdůvodnění (dobrovolný respekt)

  • Pokud jsou zákony a moc odůvodněné jsou funkční, pokud budou nesmyslné a neodůvodněné nebudou dodržovány

  • = Zdůvodnění moci

  • Různé koncepce

    • Max Weber, tři odůvodnění, proč lidé musí poslouchat jiné:

      • Charisma – ovládaní poslouchají toho, kdo vládne kvůli jeho osobnosti (přirozená autorita), ne kvůli jeho kompetenci, lidé jimi zachváceni, v dobách revolucí, bez volby, nedá se s tímto vydržet dlouho – v moderní společnosti by to nešlo (Václav Havel – na základě působení v revoluci)

      • Tradice – vždycky to tak bylo, vždycky to tak bude, lidé nemají možnost se vyjádřit, dlouho se neudrží, monarchie, nástupnictví trůnu zajišťovalo moc, legitimita hlavy státu z tradice – VB

      • Legalita – má-li být moc legitimní, musí fungovat zákony, legitimní je to, co vzniklo a je vykonáváno po právu, v souladu s pravidly

• Legalita státní moci = zákonná – prostředkem realizace státní moci je právo, stát je právem sám vázán, pokud porušuje svá pravidla, ztrácí se legalita, = to, co je v souladu s právem, musí být někde upravené, vykonávaná legálními prostředky

  • Způsob výkonu moci (pokud bude po právu, bude legální)

  • Zákonnost státní moci

  • Jedna z podmínek právního státu

  • Jedná se o prostředek, jakým je státní moc realizována

  • Právní norma může být vydána jen na základě zákonem stanoveného postupu

• Oba pojmy se mohou dostat do sporu

  • To, že je něco legální neznamená, že je to legitimní

  • Totalitní vláda je legální, protože se řídí svými zákony, ale není legitimní, protože odporuje zájmu státu a občanů

• Státní moc = moc ustanovená (konstituovaná, někým ustanovena = lidem, lid zdrojem státní moci, lid se dohodl, že vytvoří nějakou moc a zavazuje se respektovat tato pravidla, stát jen pro ochranu) působí na obyvatelstvo, vychází kolem VFR, pravidla najdeme v ústavě, lidé se fiktivně dohodli omezovat svou svobodu, ustanovují stát skrze ústavu, působí jako stát skrz moci ustanovené, legitimovaná zespodu (demokratická, legitimace), právní stát (funguje pomoci práva, pomocí legality moci

  • Moc lidu = moc konstituující (ustavující) – lidé zkoumají, jestli ta stanovená moc je stále legitimní

  • Ustanovujeme moc státu ústavou, ale musíme ji obnovovat – ustanovovat stále (volební období) <- podstata demokracie

  • schopnost závazně regulovat a chování lidí a přinutit je, i násilím nebo pohrůžkou, chovat se stanoveným způsobem

  • Její podstatou je univerzálnost a suverenita

  • Jakákoliv jiná moc ve státě musí být od státní moci odvozená a nesmí s ní být v rozporu

  • Charakteristické znaky:

    • výsost (právo státu aplikovat svůj právní řád)

    • území (právní řád se aplikuje na určitém území)

    • personální (právní řád se aplikuje ve vztahu k občanům)

    • územní suverenita (územní svrchovanost)

  • je suverénní, pokud není nějak omezována, je neodvozená, původní a univerzální

  • Vzhledem k dnešní síti mezinárodních smluv je suverenita pouze teoretickou fikcí

  • Dva základní principy působení státní moci

    • Princip teritoriality – státní moc je uplatňována vůči všem osobám, které se na daném území nachází, výjimky ambasády atd, = mocenský monopol státu, stát neomezeně vykonává svou státní moc, s nikým se o ni nedělí (čili území je nedělitelné), má moc i nad těmi, kdo se na tomto území nacházejí

    • Princip personality – státní moc je uplatňována vůči všem svým občanům bez ohledu, kde se nachází, i když jsem v cizině tak na mě doléhají české zákony – př. trestní právo – zatykač

Odpovědnost veřejné moci

• Regulace veřejné moci, kterou vykonává lid prostřednictvím zvolených zástupců

  • Zástupci neprosazují své zájmy, mají reprezentovat lid

    • když jo, rozmáhá se korupce

  • Korelát k moci – moc a odpovědnost spolu souvisí

    • Kdekoliv, kde máme moc, musí tam být odpovědnost

    • Čím více moci, tím více odpovědnosti

• právní stát vyžaduje, aby státní moc byla uplatňována pouze v případech a rozsahu stanovém v zákoně

• Odpovědnost = povinnost nést následky

• za protiprávní jednání se nese zodpovědnost za porušení práva – subjekt se choval tak jak neměl, nebo se nechoval tak jak měl

  • bez stanovení odpovědnosti by právo bylo jen v rovině deklarace

• odpovědnost veřejné moci (za řádný výkon ji svěřených pravomocí)

  • pozitivní odpovědnost – odpovědnost za úspěch, řádné vykonávání pravomocí

  • negativní odpovědnost – vzniká v důsledku porušení povinnosti

• k zjišťování porušení práva a vyvozování odpovědnosti složí tyto činnosti:

  • kontrola (vnitřní a vnější)

    • vykonávána orgány státní moci

    • parlament kontroluje vládu, soudy vyšší instance projednávají řešení soudů nižší instance

    • vnitřní kontrola

      • kompetence nadřízeného k podřízenému

      • soudy – dochází k novému projednání rozhodnutí, zrušení, novému rozhodnutí, postoupení jinému orgánu

    • vnější kontrola – vykonávána orgány zřízenými k tomuto účelu

      • kontrola výkonu veřejné moci

      • kontrola veřejné moci ze stran občanů (přes ombudsmana)

      • tyto orgány nejsou mocí výkonnou, nemohou ukládat sankce

      • předkládají výsledek státním orgánům, parlamentu, vládě

  • rozhodování sporů

    • mezi orgány veřejné moci nebo mezi státními orgány a jinými orgány veřejné moci

    • nejčastěji kompetenční spory, rozhodování o platnosti voleb, jmenování do funkcí, zánik funkce odvoláním, zánik poslaneckého mandátu

    • k rozhodování jsou povolávány soudní orgány (obecné, správní, volební, ústavní)

  • kontrola ústavnosti a zákonnosti právních předpisů

    • mezi orgány veřejné moci a fyzickými či právnickými osobami

    • soudní přezkumy zákonnosti i věcné nesprávnosti právních aktů

    • při kontrole orgánů veřejné moci hraje důležitou roli činnost ústavních soudů (neoprávněné zásahy orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv)

    • kontrola normotvorné činnosti ústavním soudem – před i po vydání norem

• právní odpovědnost

  • je vymezena pro všechny právní odvětví

  • znaky:

    • Delikt – Jednání, za které odpovídáme

    • Subjekt – Na koho to dopadá

    • Kauzalita – Příčina a následek (jednání osoby vede k porušení práva)

    • Sankce – Co je důsledkem

    • Cíl – Proč tu odpovědnost máme, co sleduje

    • Proces – postup vyvození odpovědnosti (Zpravidla se zakládá na rozhodnutí)

    • Motivační prvek – Účel sledovaný právem (k čemu chceme jednotlivce motivovat)

  • vzniká jako důsledek zaviněného jednání (úmyslné i neúmyslné, nedbalostní) nesouladného s právem (protiprávní jednání – delikt)

    • spočívající v porušení právní povinnosti, který narušuje právem chráněný statek či hodnotu

    • v jehož důsledku stíhá narušitele sankce stanovená zákonem

  • Působení v preventivní rovině

    • Působí už jen tím, že ji do práva zakotvím

    • Hrozba sankce přivede osobu k takovému chování, jaké právo chce

  • Působení v následné rovině

    • V případě, že se dopustím deliktu -> sankce

    • Nesleduje jenom potrestat osobu, ale mohou mít i funkční reparační (napravení situace)

  • Pozitivní odpovědnost

    • Pokud se jednotlivec chová tak, jak právo chce

    • Odměna

• Právní a mimoprávní odpovědnost

  • Odpovědnost nevyplývá jenom z práva

  • Rodiče jsou odpovědni za své děti

  • Sociální systémy

    • Soubor nějakých vztahů, které existují ve společnosti a mají společnou charakteristiku

    • Právo, morálka, vzdělání