Vypracované-otázky-ke-zkoušce

Suverenita lidu, moc ustavující a ustavená

• Státní moc = moc ustavená/konstituovaná působí na obyvatelstvo

  • moc odvozená z vůle lidu

  • V přeneseném smyslu tvoří moc ustanovenou ti, kteří jsou nositeli státní moci

  • Lid ustanovuje orgány

    • přímo – pomocí přímé demokracie

    • nepřímo – pomocí zastupitelské demokracie

    • Princip vlády na čas – lid obnovuje ustavenou moc v periodických obdobích (daných ústavou státu), aby se zajistila její legitimita

  • Realizace státní moci je právo a právní normy, přičemž stát je právem sám vázán

• Moc lidu = moc konstituující/ustavující

  • moc, která je zdrojem politické vůle formující veřejné instituce a rozhodující o jejich personálním obsazování

  • V přeneseném smyslu označení lidu jako zdroje veškeré moci ve státě

• Svrchovanost/suverenita lidu – stěžejní ústavní princip demokratického státu

  • zásada, podle níž je lid zdrojem veškeré státní moci

  • Lid představuje legitimizační základnu organizace státu a od něj odvozené státní moci

  • úzce spjata s demokratickými právy občanů, jejich svobodou a rovností

  • spojen s demokratickou legitimitou vlády

  • stát a jeho orgány vykonávají moc jménem lidu

    • lid má v souladu s tímto principem ústavodárnou moc

    • na tomto principu je též založeno rozlišování moci ustavující (ústavodárné) a ustavené (zákonodárné)

  • Principy demokratického ústavního a politického systému jsou limitujícím kritériem v zásadě neomezené svrchovanosti lidu

  • omezena přirozenými lidskými právy, kvůli jejichž zachování jsou vláda či stát konstituovány

    • čl.1 LZPS „Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“

  • Je-li suverenita lidu významně narušena, má lid právo na odpor

  • Státní moc vychází z lidu jako celku, žádná část lidu si ji nemůže přivlastnit a založit svá privilegia

• Formy uskutečňování suverenity lidu

  • volby (nepřímá demokracie)

  • referendum (přímá demokracie)

  • právo na samosprávu (podle článku 8 Ústavy)

  • právo na odpor

  • právo na stávku

Pojem ústavy – klasifikace a funkce ústav, konstitucionalismus

• Ústava – zákon, který je takto označený, nese soubor norem nejvyšší právní síly

  • pochází z latinského CONSTITUERE = schopnost zřizovat

  • Dokument, který upravuje všechny vztahy, jsou v něm uchovány všechny základy fungování politického života a státu

  • Jedinečný originální dokument, základní pramen poznání

  • Normativní právní škola – Hans Kelsen, charakterizují ústavu jako 1. ústavodárnou normu – jádro celého právního systému

  • Souhrn pravidel, které nám určují zákonodárný proces

  • Uspořádaný systém norem, které jsou odlišné od ostatních stupněm právní síly a jejich dominantním účelem je vymezit hodnotovou orientaci státu a upravit společenské vztahy mezi státem a jednotlivci a státu s jinými státy a fungování veřejné moci

  • Tvoří základ státu, základ státního pořádku a požívá nejvyššího stupně státní ochrany