Vypracované-otázky-ke-zkoušce

Principy organizace a činnosti moci výkonné, orgány moci výkonné

• Moc výkonná

  • je jednou ze tří složek mocí ve státě

  • spočívá ve vykonávání a provádění zákonů přijatých mocí zákonodárnou

  • realizuje správu státu, která je součástí veřejné správy

  • nejvyšším orgánem výkonné moci je vláda (v parlamentních republikách) a prezident (v prezidentských republikách)

• Orgány moci výkonné:

  • nejvyšší výkonný orgán (vláda nebo v prezid. formě prezident)

  • ústřední orgány státní správy (ministerstva, jiné správní úřady – v čele člen vlády)

  • územní orgány státní správy

• Činnost vlády

  • řídí vnitřní a zahraniční politiku

  • řídí činnost ministerstev

  • vydává právní předpisy podzákonného charakteru (v případě delegovaného zákonodárství může vydávat právní normy se silou zákona)

  • navrhuje zákony

  • jmenuje některé představitele st. orgánů do funkcí

• Činnost hlavy státu

  • zastupuje stát navenek

  • vrchní velitel ozbrojených sil

  • sjednává mezinárodní smlouvy

  • svolává schůze parlamentu

  • může rozpustit parlament

  • právo veta (vůči schváleným zákonům)

  • uděluje milosti a amnestie

  • jmenuje členy vlády (v parlamentních republikách), předsedu vlády, soudce ústavního soud

• Principy organizace a činnosti moci výkonné:

  • princip podzákonnosti – výkonná moc je podřízena zákonům

  • subordinace (princip nadřízenosti a podřízenosti) – např. exekutiva – vláda je složená z ministrů, každý ministr má pod sebou řadu úředníků, policie, armáda)

  • koordinace – orgány jsou na stejné úrovni, ale musí mezi sebou spolupracovat (např. ministerstva působí na stejné úrovni a jejich činnost koordinuje vláda)

  • centralizace – všechnu veřejnou správu vykonává stát

  • decentralizace – stát ponechává část pravomocí na obcích a krajích

  • koncentrace – soustředění výkonu státní správy v určité oblasti u jednoho centrálního úřadu

  • dekoncentrace – ústřední orgán přenáší část své působnosti na územní orgány, aby byly lépe přístupné všem občanům (např. ministerstvo financí – finanční úřady)

  • monokratický princip – rozhodnutí daného orgánu státní správy je dáno rozhodnutím jediné osoby, která stojí v jeho čele

  • kolegiální princip – rozhodnutí daného orgánu státní správy je dáno rozhodnutím určitého kolegia

  • princip resortní (oborový) – státní správu vykonávají specializované orgány pro daný obor (např. ministerstvo)

  • princip územní – znamená výkon státní správy určitým orgánem ve všech věcech na určitém území (např. obecní úřad)

  • princip volební – setkáváme se s ním u volby vrcholných představitelů moci výkonné (např. volba prezidenta parlamentem)

  • princip jmenovací – většinou jsou představitelé výkonné moci do funkce jmenováni

Vláda – pojem, modely, ustavení, pravomoc

• Vláda – nejvyšší orgán výkonné moci (v parlamentní republiky)

  • kolegiální orgán s obecnou působností, které uskutečňuje výkon výkonné moci a nařizovací činnosti v celé zemi

  • vláda = kabinet = rada ministrů = státní rada = federální vláda

  • je odpovědná parlamentu

  • parlament jí může vyslovit (ne)důvěru

  • členové vlády jsou zpravidla ministři

  • Nejvyšší kolegiální státní orgán

  • Funkční období obvykle koresponduje s volebním obdobím poslanecké sněmovny