Ústavněprávní dějiny novověku Sovík 14.11.

Do problému se vkládá Navil Chamberlain, který jedná osobně s Hitlerem a v září se s ním setkává v jeho sídle. Dohoda je, že ČSR musí Německu vydat své pohraničí, což nechce, ale západní mocnosti vyvíjejí obrovský tlak, naznačují, že pokud tak neučiníme, tak s námi do války nepudou.

Později vzniká velké lidové hnutí: Nastupuje vláda Syrového a ČSR.

Na další schůzi Hitler stupňuje své požadavky a je znát, že válka je nevyhnutelná. Je vyhlášena mobilizace. ČSR tuší, že s francouzskou pomocí budou problémy a tak se obrací spíše na SSSR, tato pomoc byla také velmi problematická.

V dalších jednáních dělají Britové a Francouzi vše pro vyhnutí se válce. Bylo jasné, že ČSR Sudety musí vydat a politici Francie a Anglie se snaží zakrýt ultimátní charakter. Roli prostředníka v ultimátu převzala Itálie, memorandum bylo však připraveno v Berlíně.

Do Mnichova je na 20. září svolána konference 4 mocností. Itálie vystupuje v roli zachránce míru, na konferenci se má jednat o technických aspektech postoupení Sudet Německu. Konference byla bez účasti ČSR, která byla přítomna, ale ne součástí jednání. Jen dostaly informace. Dohoda byla podepsána 30.9. a očekávalo se, že ČSR ji bez dalšího přijme.

Jsou vymezena 4 základní pásma Sudet a 5. pásmo se má určit později, ve sporných oblastech má být vyhlášen plebiscit. Spojenci garantují ochranu nových hranic. Československo, než aby poslalo národ na jatka, přistupuje k diktované dohodě.

30. září se stává prvním dnem československé nesvobody.

Žádný plebiscit se nakonec nekonal a páté území bylo určeno arbitrážně.

Další územní požadavky vznáší i Maďarsko a Polsko. Arbitráž se koná ve Vídni na zámku Belvedér – provedl ji Ribbentrop a Ital. ČSR musí postoupit mnohá území. Novým hlavním městem Podkarpatské Rusi se stává Užhorod.

Jediný stát, který nevznesl územní požadavky je Rumunsko.

Území Slovenska se mírně zvětší (1939 vznikají definitivní hranice Slovenska).

ČSR je připraveno rozsáhlá území a je průmyslově velmi oslabeno.

Francie definitivně odmítá vojenskou pomoc.

Neplatnost Mnichovské smlouvy: vnitrostátní i mezinárodně právní důvody.

• ČSR je součástí mezinárodního společenství, Brian – Kellogova paktu.

• Mnichovská dohoda byla dohodnuta a přijata pod nátlakem – taková je od počátku neplatná.

• ČSR je povinno plnit něco k jeho tíži bez jeho účasti.

• Důvod podvodu (sjednáno dolózně) – další důvod k neplatnosti.

• V průběhu 2. světové války tedy spojenci oduznávají platnost Mnichova. Německo je však státem, který neuznává neplatnost od samého počátku.

• Vnitrostátní důvody:

• Převedením na Německo došlo k porušení ústavy 1920, protože území bylo na Německo převedeno bez parlamentního hlasování.

• Kvůli těmto důvodům nastává stav de facto a kontinuita ČSR po válce setrvává ve starých hranicích.