Obecná část soukromého práva 1

• někdy je možné ohledat tělo mrtvého, ale není možné zjistit totožnost člověka – toto se zapisuje do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého, neslouží však jako důkaz pro konkrétního člověka

• někdy můžeme mít tělo a totožnost mrtvého, ale nemusí být známé přesné datum úmrtí – pokud se MÚ nepodaří zjistit, musí požádat soud, aby zahájil řízení o určení data smrti, řeší se doplnění chybějících údajů v knize úmrtí (chybějící datum úmrtí)

• když není nalezené tělo zemřelého, zápis musí být proveden na základě vydaného rozhodnutí soudu o prohlášení člověka za mrtvého

  • § 26 – Nelze-li tělo mrtvého prohlédnout stanoveným způsobem, prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. V rozhodnutí určí soud den, který platí za den smrti. – případ, kdy se smrt člověka jeví jako jistá a je možné takovou smrt bezpečně prokázat (Procesní úprava: § 54 an. z. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – ZZŘS)

    • Dopadá jak na případy, kdy tělo zemřelého nebylo nalezeno, tak i na případy, kdy tělo sice nalezeno bylo, ale nelze je identifikovat (případy přírodních katastrof, havárií, při nichž zahyne větší počet lidí). Možný je i důkaz jiné osoby o smrti dotčeného – např. o tom, že voják byl zasažen v boji, ale jeho tělo nebylo nalezeno.

• Druhy:

1. Lze mít za to, že zemřel

2. Prohlášení za mrtvého „pro nezvěstnost“

• Lhůty, kdy lze mít důvodně za to, že osoba nežije:

  1. Došlo-li k prohlášení za nezvěstného

• § 73

• Po uplynutí 5 let prohlášen za mrtvého – vysoká pravděpodobnost smrti takového člověka – právní domněnka smrti (není to jisté) – hledí se na něj jako by zemřel

  1. Nedošlo-li k prohlášení za nezvěstného + opuštění bydliště

• § 74

• Po uplynutí 7 let – může žít někde jinde

• § 74 odst. 2–u nezletilé osoby po 7 letech od 18 narozenin – nejprve ve 25 letech

  1. „Tsunami-paragraf“

• § 75

• Živelná pohroma, větší počet lidí – jisté, že dané osoby zemřely

• Po uplynutí 3 let

Domněnka přežití, domněnka místa smrti

• V některých případech (především v dědickém právu) může být významným nejen den úmrtí osoby, ale i konkrétní okamžik smrti člověka, v těchto případech možno použít:

• Domněnka přežití (§ 27): V tomto ustanovení je formulována zákonná skutková domněnka současné smrti více osob – v takovém případě zákon předchází zbytečným sporům, ke kterým může dojít v případě, kdy je obtížné předložit důkaz okamžiku smrti, prokázání okamžiku smrti je vyloučeno v situacích, kdy několik osob zemře v souvislosti s nějakou hromadnou havárií či přírodním neštěstím

• § 27 tedy rozděluje důkazní břemeno v případě, kdy někdo tvrdí, že určitá osoba předemřela nějakou osobu, důkazní břemeno pak tíží toho, kdo toto tvrdí a neprokáže-li toto tvrzení, má se za to, že všechny osoby zemřely současně a není tedy možné, aby jedna dědila po druhé – závisí-li právní následek na skutečnosti, že určitý člověk přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako první, má se za to, že všichni zemřeli současně