Obecná část soukromého práva 1

Přednáška č. 8

Fyzická osoba

Právní osobnost, právní subjektivita

• Způsobilost být subjektem (nositelem) práv a povinností, tj. způsobilost mít práva a povinnosti; § 15 odst. 1, § 17 (srov. též čl. 5 Listiny)

  • Oblast veřejného práva – je nezávislá, Pozn.: Veřejnoprávní povinnosti (práva) jsou někdy přiznány i entitě, která není právním subjektem – např. povinnosti stanovené orgánům („soud je povinen…“), veřejnoprávní způsobilost je vázána na odlišné podmínky a předpoklady než ta soukromoprávní = způsobilost volit nebo být volen, je irelevantní, jestli má osoba také způsobilost v rámci soukromého práva, to znamená, že i osoba, která je omezena ve způsobilosti právně jednat, nemusí mít omezenou způsobilost volit či být volen, ÚS říká – při rozhodování o omezení FO v právním jednání jsou soudy povinni zkoumat, zda je konkrétní osoba schopná porozumět smyslu, účelu a důsledku voleb, musí se poté řádně odůvodnit, proč tak soud rozhodl – jinak protiústavní

• Právní osobnost (i svéprávnost) se dále promítá i do civilního procesu – pravidla, která určují postup rozhodujícího orgánu, účastníku soudů a dalších osob řízení při rozhodování soukromoprávních sporů– srov.:

  • Způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 OSŘ) – způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, respektive ten, komu ji zákon přiznává, v tomhle případě procesní subjektivita splývá se subjektivitou hmotněprávní, osoba, která nemá hmotněprávní subjektivitu se může účastnit soudního řízení jen v případě, jestliže ji způsobilost být takovým účastníkem přiznává zákon, takovou osobou = Úřad na ochranu hospodářské soutěže, státní zastupitelství, správce daně…

  • Procesní způsobilost (§ 20 OSŘ) – každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat v rozsahu v jakém je svéprávný – buď samostatně nebo prostřednictvím svého zástupce, navázáno tedy na ustanovení hmotného práva

    • Právní osobnosti (ani svéprávnosti) se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu (§ 16) – z důvodu, že se jedná o vrozená práva, sloužilo to k zabránění návratu nevolnictví, i dnes využitelné – právní osobnost i svéprávnost jsou nezadatelná, nezcizitelná práva, která nelze omezit ani vlastním právním jednáním osoby

Vznik právní osobnosti

• § 23: člověk má právní osobnost od narození až do smrti (srov. však dále) – pojímán jako biologická bytost (homo sapiens) => status subjektu práva, LZPS – ukotveno právo na život – článek 6, podle etiky – subjekt již před narozením, OZ – vznik právní osobnosti až s okamžikem narození – nebere pohled na prenatální vývoj lidské bytosti, plod – není rovnocenný člověku narozenému

• Právní osobnost je obecná (zásadně ke všem možným právům) a neomezená, resp. Neomezitelná – žádný člověk nemůže být však obecně způsobilý ke všem právům – dědická nezpůsobilost, od narození přiznána právní ochrana osobnosti – doplněna LZSP – člověk hoden ochrany již před narozením, upravení nascitura, ochrany plodu…najdeme v Úmluvě o lidských právech, zákonu o umělém přerušení těhotenství nebo také v OZ § 25(právní početí dítěte):

• § 25: Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo – významná vyvratitelná domněnka – více dále

  • Nasciturus: právní fikce osobnosti – význam zejm. pro dědění (nemožnost nabýt předlužené dědictví), popř. pro účely náhrady škody způsobené na plodu během těhotenství matky aj.; objektivní posuzování zájmů nascitura – bez ohledu na zájmy rodičů, způsobilé, jak k právům, tak i k povinnostem – vždy nutné posoudit, zda vyhovuje zájmům – pohlížení objektivně, musí být výhodné pro něj – využívá se tedy v dědictví – může být dědicem, přestože na něj přejdou i dluhy zůstavitele, problematická situace předluženého dědice – přijetí dědictví by neznamenalo žádnou hospodářskou výhodu – nelze nabýt, dále se právní fikce využívá, když rodiče uzavřou darovací smlouvu ve prospěch dítěte

  • Početí dítěte je biologicky charakterizováno jako okamžik, kdy je ženské vajíčko oplozeno spermií, v právním smyslu je s tímto okamžikem spjata vyšší míra ochrany takového potencionálního člověka – ochrana nascitura, za pomoci právní fikce, viz nahoře