Obecná část soukromého práva 1

• Domněnka místa smrti (§ 28): Důležité pro procesní předpisy – tato domněnka důležitá kupříkladu pro příslušnost daného soudu nebo určitého správního orgánu, zákon rozlišuje dvě situace:

a) kdy bylo tělo nalezeno a identifikováno – zapisuje se do knihy, na základě listu o prohlídce zemřelého, také místo úmrtí, pokud neví lékař, který provádí prohlídku zemřelého, kde zemřelý skutečně zemřel, uvede místo, kde bylo tělo nalezeno, matriční úřad, v místě, kde bylo tělo nalezeno, je povinen skutečné místo úmrtí nalézt, pokud se nepodaří napíše do matriční knihy jako místo úmrtí, takové místo, kde bylo tělo zemřelého nalezeno

b) kdy tělo nebylo nalezeno nebo kdy nebylo možné tělo identifikovat – zde rozhoduje o stanovení dne smrti soud, ve výroku soudu se ale místo smrti člověka neuvádí, zákon proto stanovuje zákonnou domněnku, která je nevyvratitelná – místo smrti = kde člověk naposledy pobýval živý, přesné znění:

(1) Není-li známo, kde člověk zemřel, má se za to, že se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tělo.

(2) Za místo, kde zemřel člověk prohlášený za mrtvého, platí to, kde naposledy pobýval živý

Nezvěstnost

• Soudní prohlášení za nezvěstného (procesní úprava § 50 an. ZZŘS).

Podmínky (§ 66)

• Za nezvěstného lze prohlásit jen svéprávného člověka.

• Za nezvěstného lze prohlásit člověka, který opustil své bydliště.

• Za nezvěstného lze prohlásit člověka, který o sobě nepodal zprávu.

• Za nezvěstného lze prohlásit člověka, o kterém není známo, kde se zdržuje.

  • Nezvěstnost se netýká nezletilých osob, leda že by jim byla svéprávnost přiznána anebo uzavřeli manželství.

• Nemusí panovat pochybnost o tom, že je člověk živý, může být nepochybné, že je živý.

• Minimální doba nezvěstnosti není stanovena v Občanském zákoníku.

  • Doba, která přesahuje dobu, kdy lze o člověku, který opustil své bydliště, zpravidla očekávat nějakou zprávu.

  • Závisí na okolnostech. S ohledem na procesní úpravu v Zákoně o zvláštních řízeních soudních tato doba nikdy nebude kratší než 3 měsíce.

Účinky

• V případě prohlášení člověka za nezvěstného, není třeba jeho souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného aktivního konání člověka. K neexistenci souhlasu takového člověka se nepřihlíží.

  • Dochází k tomu v případě, kdy nezvěstný pronajímatel má dát nájemci souhlas se zřízením podnájmu, změnou věci nebo přijetím nového člena domácnosti.

  • Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost (zejména § 586) nebo neúčinnost (zejména § 589) právního jednání (§ 69), učiněného za jeho nepřítomnosti, kdy byl prohlášen za nezvěstného.

  • Před rozhodnutím soudu může být člověk prohlášen za nezvěstného. (§ 67 odst. 2)

• Pro dříve ustaveného správce majetku nezvěstným nejsou dotčena práva a povinnosti ustaveného správce. (§ 70)