Zaklady ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
prostředí – spíše rychlý růst (jímž nahrazuje ztráty), méně úživná prostředí – S-
stratégové – investice do specifické obrany
Populační dynamika predace
-
zjednodušení – interakce monofágního predátora a kořisti – výsledek – spřažené, opakující se
cykly populačních početností obou druhů, tzn. velikosti obou populacích na sobě závisejí a v
čase typicky kolísají – zpoždění „odpovědi“ početnosti
-
V reálu však cyklování populace predátora a kořisti tlumí např. metapopulační charakter
populací (asynchronnost dynamiky dílčích subpopulací), polyfágie dravce i kořisti či zahuštění
populace dravce – potyčky o kořist vedou ke snížení konzumace per capita)
Je tedy regulace kořisti predátorem vůbec
někdy účinná?
-
účinnost závisí na rozdílu rychlosti růstu obou populací, tedy na míře predačního tlaku
-
roli hraje hl. generační čas – jak rychle je predátor schopen se namnožit ve srovnání s kořistí.
Čím podobnější jsou délky generačních časů obou zúčastněných, tím účinněji predátor
reguluje populaci kořisti, tím menší je kolísání obou populačních početností.
-
→ Velcí predátoři – schopni účinně regulovat opět jen velkou kořist (která má zhruba stejnou
dobu březosti), efekt na malou kořist – pouze v době snížené hustoty – zima
-
X
-
Draví roztoči a parazitoidi, případně patogeny jsou proto nejúčinnější regulátoři
přemnožených hmyzích populací.
48
Top down regulace
•
Ve vodním prostředí, které je strukturně jednodušší
•
Přidáním vrcholového predátora lze ovlivňovat populační početnosti organismů na ostatních
úrovních potravního řetězce
•
Tzv. kaskádovitý efekt predace