Zaklady ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o
Veličina, která je výslednicí abiotických podmínek a zdrojů = délka vegetačního
období – výrazný vliv na primární produktivitu.
společenstvo je produktivní tehdy, když mají rostliny fotosynteticky aktivní
listy
opadavé stromy – samy si vymezují období, kdy fotosyntetizují x
vždyzelené rostliny – v určité fázi roku – nefotosyntetizují vůbec (inhibice
teplotou, nedostatkem vody, či jejím skupenstvím)
rozložení produktivity lesů v závislosti na zeměpisné šířce (viz výše) je
právě výsledkem toho, po kolik dnů v roce je fotosyntéza vyšší než
respirace (= přírůstek)
viz studie rozdílů v produktivitě severoamerického opadavého lesa podél
gradientu zeměpisné šířky (Wisconsin x South Carolina)
při studiích rozdílů v produktivitě opadavých a jehličnatých lesů (rostoucích
ve stejných podmínkách) – vyšší fotosyntetickou kapacitu listů (proti
jehličí) převážila délka vegetačního období (176 x 260 dnů v roce) –
výsledek: primární produktivita bukových lesů 8,6 t C/ha/rok x
jehličnatých lesů 14,9 t C/ha/rok
2. vodních společenstev -
nedostatek světla, živin (nejčastěji N, P a Fe-moře) a intenzita „pastvy“ býložravci
-
Ad. světlo:
o
Pokles primární produktivity ve vodách s hloubkou – do větších hloubek proniká
méně světla (exponenciálně klesá prostupnost s hloubkou), mění se taky spektrum
(proporce záření určitých vlnových délek, pronikající do různých hloubek). Nejprve
spotřebováváno „červené“ světlo, nejhlouběji se dostane „modrozelená“ část spektra.
o
světlo je absorbováno molekulami vody, rozpuštěných látek, částečkami hmoty a
samozřejmě chlorofyly aj. fotosyntetickými pigmenty.