Zaklady ekologie

vysoce úživnými sedimenty dna – obrovská produktivita i v chladných 
oblastech – vliv živin stěžejní, v mořích zdá se převažuje nad teplotou 

   nejméně produktivní – volný oceán – hodnotou NPP srovnatelný s pouští 

Sezónnost produkce fytoplanktonu 

- 

V průběhu roku - změny produktivity v jezerech a mořích arktického, mírného a tropického 
pásma. 

- 

Proč? 

o

  Arktické a mírné ZŠ – vysvětlováno nepříznivými podmínkami zejména mořského 

prostředí v zimě – turbulentní proudy (větrné počasí) zatlačují buňky fytoplanktonu 
hlouběji pod hladinu – méně světla – GPP nekompenzuje ztráty R, proto NPP=+-0 (+ 
vliv kratší fotoperiody a menšího osvitu, tedy nižší teploty). Postupně – příznivější 
podmínky – produktivita roste, na podzim – návrat nepříznivých – pokles. V nižších 
ZŠ (blízko rovníku) – plato – obdobná intenzita produkce celý rok. 

o

  Některá jezera a moře mírného pásma – 2 období zdánlivě nejvyšší produktivity 

fytoplanktonu. Možná vysvětlení: 

  a) Skutečně 2 vrcholná období produktivity, daná dostupností živin - jarní 

a podzimní mikce (na základě odlišného ohřevu a tedy hustoty) – doplnění 

86 

živin  x  v létě – stabilní teplotní rozvrstvení, neumožňuje doplňovat živiny ze 
sedimentu dna. 

  b) Činnost fytoplanktonu – jen jeden vrchol – v klimat. nejpříznivějším 

období – ale: vliv spásání herbivory, taky nejintenzívnější v létě. 

  Ad a) – spíše v jezerech, ad b) – spíše v mořích  

A co sekundární produktivita? 

- 

= rychlost produkce nové biomasy heterotrofními organismy (živočichové, houby, 
bakterie), kteří svou hmotu a energii získávají z rostlin buď přímo, nebo nepřímo