meteorologie výpisky

rozptýlené záření = difúzní záření, je vzhledem ke své vlnové délce krátkovlnné, až 25% z celkového toku slunečního záření se v atmosféře mění na rozptýlené

latentní teplo – energie, kterou je nutno dodat nebo se uvolní při změně fáze látky (dodáváme/získáváme teplo, které nemění teplotu látky, ale jen její skupenství)

skleníkový efekt – projevuje se oteplováním troposféry, jev kdy atmosféra začne propouštět krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu a současně pohlcuje dlouhovlnné záření zemského povrchu

solární konstanta – celkové množství slunečního záření na horní hranici atmosféry při střední vzdálenosti Země-Slunce 149,6 mil. km, její hodnota je 1373 ± 20 W.m-2

spektrum – podle délky se dělí sluneční záření na krátkovlnné a dlouhovlnné, podrobněji na ultrafialové, viditelné, infračervené a mikrovlnné

viditelné záření – zahrnuje interval krátkovlnného záření o vlnových délkách 0,400- 0,730 µm a představuje asi 46,8 % z celkového toku slunečního záření před vstupem do atmosféry

turbulentní tok tepla – konstantní výměna tepla bez změny skupenství, vyjadřuje míru turbulence, maximální je před polednem, minimální v noci

UV záření – ultrafialové záření, zahrnuje záření vlnových < 0,400 µm, před vstupem do atmosféry na něj připadá asi 6,7 % z celkového toku zářivé energie, je intenzivně pohlcované ozonem ve stratosféře a na zemský povrch dosahuje minimálně

vlnová délka – charakterizuje elektromagnetické záření

záření = radiace, šíření elektromagnetického slunečního záření (dále EM záření) zemskou atmosférou

zákony záření – definovány pro černé těleso, tj takové, které veškeré dopadající elektromagnetické záření pohlcuje a žádné neodráží: Stefan-Boltzmannův zákon, Wienův zákon, Kirchhoffův zákon, Planckův zákon

denní chod teploty – koresponduje s chodem teploty aktivního povrchu, ale s určitou časovou prodlevou, čas denního maxima teploty vzduchu se s výškou zpožďuje proti času teplotního maxima na zemském povrchu, časy nástupu minim se prakticky shodují

roční chod teploty – závisejí na ročním režimu výměny vzduchových hmot, dále na zeměpisné šířce místa a stupni kontinentality, s rostoucí kontinentalitou teplotní amplituda roste, stejně se mění s rostoucí zeměpisnou šířkou

Celsiova stupnice – vyjádření teploty v meteorologické a klimatologické praxi, jedná se o stý díl mezi bodem tuhnutí (0 ºC) a bodem varu (100 ºC) čisté vody při tlaku vzduchu 1013,16 hPa

Fourierovy zákony – zákony o časové změně teploty půdy v závislosti na hloubce pod jejím povrchem, I.-IV.

izoterma – typ izolinie, která spojuje na mapě body se stejnou teplotou

konvekce – výstupné a kompenzační sestupné pohyby vzduchu vyvolané kladným vztlakem, vznikajícím následkem horiz. nehomogenit hustoty vzduchu při zemském povrchu nebo výše v atmosféře