Ochrana_ovzduší

Ráno po východu slunce izotermie,postupný vývoj turbulentního proudění = rozvoj přízemní labilní vrstvy (maximum okolo poledne)

Večer opět přechod k izotermii a po západu slunce vzniká přízemní radiační inverze (ochlazování od zemského povrchu)

Ve druhé polovině noci dosažení stavu nasycení vzduchu vodní párou – přiblížení izotermii,další ochlazování vystřídáno kondenzací => tvorba mlhy, latentní teplo se uvolňuje a mírně zvyšuje teplotu při povrchu

Podmínky vzniku inverzí

V ČR nastávají podmínky vedoucí ke vzniku teplotních inverzí především v chladném půlroce, zejména v zimních měsících

Nejnepříznivější situace nastává, když v zimním období přechází tlaková výše přes střední Evropu od západu na východ

Atmosférické srážky

Meteorologický prvek, který neovlivňuje přímo rozptyl, ale pro kvalitu ovzduší je důležitý – procesem vymývání znečišťujících příměsí (přímým negativním důsledkem je však vznik kyselých dešťů).

Kouřové vlečky – rozmanité tvary kouřových vleček odrážejí charakter proudění a teplotní zvrstvení atmosféry, a tím vypovídají o aktuálním stavu meteorologických podmínek

Běžně se rozlišuje 6 typů kouřových vleček:

1. vlnění (coning)

- mírně stabilní zvrstvení, mírný až čerstvý vítr

- vlečka má tvar kužele s horizontální osou symetrie, kouř se ve vlečce mírně vlní

2. čeření (fanning)

- teplotní inverze sahá vysoko nad vlečku, jen malý rozptyl kouře (noční a ranní inverze, v zimě i po celý den)

- u vysokých komínů v rovině příznivé, v členitém terénu může vést k místně vysokým koncetracím

3. unášení (lofting)

- přízemní inverze nedosahuje až k vlečce, kouř se rozptyluje nad inverzí a přenos škodlivin směrem dolů je značně omezen

4.zadýmování (fumigation)

- vzniká obvykle při dopoledním zániku inverze: vzduch se prohřívá odspodu až nad kouřovou vlečku, kouř se nemůže rozptylovat směrem vzhůru a je snášen k zemi

- trvá obvykle desítky minut, nad umělými zdroji tepla i dny

5.odrážení (trapped plume)

- vlečka se tvarově podobá zadýmování, škodliviny se mnohonásobně odrážejí od povrchu a výškové inverze

- vytváří se pod subsidenční nebo advekční inverzí, trvá obvykle několik dnů

6.přemetání (looping)

- silně instabilní zvrstvení, za slunečních dnů kolem poledne

- vlečka je strhávána vertikálními proudy vzduchu, k zemi mohou pronikat zvýšené koncentrace škodlivin (časté u menších zdrojů, u velkých jen zřídka)

Výška komína

• významně ovlivňuje rozptyl příměsí v atmosféře

• spaliny opouštějí komín s určitou výstupní rychlostí (a zpravidla jsou mnohem teplejší než okolní vzduch, proto mají tendenci dále stoupat)

• ke stavební výšce komína (H) se proto přičítá ještě převýšení kouřové vlečky (Δh) a posuzuje se tzv. efektivní výška komína (h)