Ochrana_ovzduší

Význam turbulence – největší význam pro rozptyl polutantů v ovzduší mají turbulentní víry o rozměrech blízkých rozměrům kouřové vlečky nebo oblaku polutantu.

Naopak jen málo k rozptylu přispívají víry, které jsou značně větší (přenášejí vlečku jako celek), nebo značně menší (mísí polutant uvnitř vlečky)

Konvekce – výstupné proudy a s nimi související sestupné proudy vzduchu vytvářejí dohromady uzavřené cirkulační systémy, takzvané konvekční buňky (obr.konvekční buňka)

Typy konvekce podle původu:

• termická (volná) – vyvolaná rozdíly v hustotě vzduchu závisející na teplotních rozdílech

• dynamická (nucená) – je podmíněná advekcí a přetékáním orografických překážek

• Charakter tlakového pole – možnosti prostorového rozptylu příměsí ovlivňuje také rozložení základních tlakových útvarů v tlakovém poli

• cyklony (tlakové níže) – výrazné vzestupné pohyby podporují vertikální promíchávání a napomáhají k dobrému rozptylu

• anticyklony (tlakové výše) – typické jsou sestupné pohyby vzduchu, znečišťující látky se tak udržují blízko zemského povrchu

• Teplotní zvrstvení atmosféry

adiabatický děj: Vratný termodynamický děj v určité soustavě (např. ve vzduchové hmotě), probíhající bez výměny tepla s okolím

Při adiabatickém poklesu tlaku (p↓) se vzduch rozpíná (ρ↓) a ochlazuje (T↓),při adiabatickém vzrůstu tlaku se vzduch stlačuje(zhušťuje) a zahřívá.

Vertikální teplotní gradient ϒ

adiabatický teplotní gradient ϒa– určuje změnu teploty s výškou při adiabatickém ochlazování vzduchu

Stabilita atmosféry – porovnání skutečného teplotního zvrstvení s adiabatickým poklesem teploty s výškou ϒa odhaluje stabilitu atmosféry:

ϒ˃ϒa - labilní zvrstvení (podporuje vzestup vzduchu)

ϒ =ϒa - indiferentní zvrstvení (já to u komína vypustím, a tam to zůstane)

ϒ˂ϒa - stabilní zvrstvení (potlačuje vzestup vzduchu)

přitom ϒ = 0 izotermie (stejně teplo)

ϒ ˂ 0 inverze (otepluje se)

Teplotní inverze = stav, kdy v určité vrstvě atmosféry teploty s výškou vzrůstá

Pro kvalitu ovzduší představuje nejnepříznivější stav – silně potlačuje vertikální pohyby a promíchávání vzduchu.

Podle polohy inverzní vrstvy rozlišujeme:

• inverzi přízemní

• inverzi výškovou

teplotní inverze podle příčiny vzniku

• inverze radiační (vyzařování tepla z povrchu do vyšších vrstev atmosféry ochlazuje přízemní vrstvu)

• inverze advekční (vzniká nasunutím teplejšího vzduchu, nad studený, od nějž se ochlazuje)

• inverze subsidenční (vyvolané sesedáním vzduchu v anticyklónách)

Denní chod teploty v přízemní atmosféře:

Odvíjí se od průběhu intenzity slunečního záření. Za ideálních podmínek sleduje specifický mikroklimatický režim,který však může být zcela setřen makroklimatickými vlivy (advekce vzduchové hmoty,přechod atmosférické fronty apod.)