ochrana-ovzdusi-vsechny-prednasky-2014

• Sloučeniny uhlíku

• Oxid uhelnatý CO

• Vzniká při nedokonalým spalováním hořlavých látek, jeho antropogenním zdrojem je proto spalování paliv, včetně dopravy

• V ovzduší pozvolna oxiduje na CO2

• Oxid uhličitý CO2

• Vzniká při spalování hořlavých látek, zejména uhlíkatých paliv

• Není znečišťující složkou ovzduší, tomuto plynu je však připisován negativní jev zesílení skleníkového efektu a globálního oteplování

• Uhlovodíky CxHy

• Některé z uhlovodíků a jejich derivátů jsou těkavé, tyto se označují zkratkou VOC (Volatile Organic Compounds)

• Halogenové sloučeniny

• Anorganické (zejména HF, HCL)

• Organické – chlorovaná rozpouštědla (chloroform apod.), polychlorované bifenyly (PBC), dioxiny, chlorované pesticidy (např. DDT), freony (CFC)

• POPs

• Pestistentní organické polutanty

• Znečišťující látky organického původu s dlouhým setrváním v prostředí (odolné vůči biologické, chemické i fyzikální degradaci)

• „špinavý tucet“ (dirty dozen): DDT, Hexachlorbenzen, heptachlor, PCB, dioxiny a 7 dalších…

CHEMICKÁ PŘEMĚNA LÁTEK V OVZDUŠÍ

- Atmosféra obsahuje volný kyslík O2 a má oxidační povahu. Hlavní oxidanty jsou ozon a dva produkty jeho fotodisociace:

• Hydroxylový radikál OH

• „čisticí prostředky atmosféry“ – reaguje se stovkami škodlivin

• Jeho nižší koncentrace -> pomalejší transformace škodlivin -> delší doba jejich setrvání v ovzduší

• Začíná oxidací SO2 na H2SO4, oxiduje NO2 na HNO3, reaguje s CO, s CH4 a ostatní uhlovodíky za vzniku peroxylových radikálů HO2, RO2 (R je alkylová skupina)

• Peroxid vodíku H2O2

• Dominantní oxidant SO2 na H2SO4 v oblacích

• Dobře rozpustný ve vodě, zvyšování jeho koncentrace se podílí na kyselosti srážek

- příklady nejběžnějších chemických reakcí v atmosféře, které mají přímou vazbu na kvalitu ovzduší:

• Uhlovodíky reagují na aldehydy, dále na kyseliny a nakonec na CO2

• Sloučeniny s obsahem síry procházejí tímto řetězcem:

H2S a CH3SCG3 -> SO2 -> H2SO4

(dimethylsulfid)

• Oxidační řetězec dusíkatých látek:

NH3 -> NO a NO2 -> HNO3

- ozon v atmosféře

• Koncentrace: 0,000 004 % obj.

• Z celkového množství je asi 8 – 15% v troposféře, zbytek ve stratosféře

• Celkové množství ozonu se udává v Dobsonových jednotkách D.U. (Dobson Unit)

• 1 D.U. = množství O3 ve vertikálním sloupci zemské atmosféry, které by při stlačení na 1 013 hPa př teplotě 10°C vytvořilo vrstvu silnou 10-3 cm

- stratosférický ozon

• Vzniká ve vyšších vrstvách atmosféry jako produkt fytotechnických reakcí (působení UV záření)

• Význam

• Proces vzniku a rozpadu ozonu ve stratosféře probíhá nepřetržitě, dochází přitom k intenzivnímu pohlcování ultrafialového záření o vlnových délkách (λ) 220-360 nm

• Toto záření má na organismy škodlivé účinky, hovoří se proto o ochranné funkci ozonové vrstvy