ochrana-ovzdusi-vsechny-prednasky-2014

• Vyvolávají patologické změny

• Relativně dlouhodobá doba latence mezi expozicí a projevem symptomů

• Vystavení i relativně nízkým koncentracím může vést k rakovinotvornému bujení, poškodit imunitní systém a schopnost reprodukce

• Vystavení vysokým koncentracím (při havárii) narušuje navíc i mentální schopnosti, poškozuje nervovou soustavu a kůži

ÚČINKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA EKOSYSTÉMY

- základní faktory

• Míra poškození se odvíjí nejen od koncentrace škodliviny a doby expozice, ale závisí také na faktorech stanoviště (dostupnost vláky, živin) a meteorologických podmínkách

- ozon O3

• Fotochemický smog působí i na rostliny

• Ovlivňuje chod fotosyntézy, dýchání, syntézu aminokyselin, metabolismus bílkovin, cukrů i tuků

• Citlivější rostliny na něj reagují

- oxid siřičitý SO2, oxidy dusíku NOx

• Chronické působení plynů ničí chlorofyl

• Depozice srážkami zvyšuje kyselost půdy, což navíc mobilizuje některé toxické kovy v půdě

• Výsledkem je rozsáhlé poškození lesních ekosystémů „kyselými dešti“

ÚČINKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA MATERIÁLY

- chemické reakce s oxidy síry, ale také s ozonem

- depozice suspendovaných částic kouře a jemného prachu

- způsobují povrchovou korozi, ztrátu barevnosti, zašpinění (snížení životnosti, nutnost častější údržby)

- havárie v Bhópálu (Indie)

• 3. Prosince 1984

• Z přehřátého zásobníku se uvolnilo do ovzduší najednou 40 tun metylu

• Továrna na pesticidy

• 3 800 lidí zemřelo okamžitě, 15 000 později

• Nejhorší environmentální havárie

(6) Kvalita ovzduší v ČR

- sledování kvality ovzduší

• 1967 – Hydrometeorologický ústav Praha – složka čistoty ovzduší

• 1968 – vzniká laboratoř ochrany ovzduší na pobočkách ČHMÚ – Ústí nad Labem, Ostrava, Brno

• 1970 – laboratoř je rozšířena o pracoviště pro výzkum a vývoj emisí u zdrojů znečišťování ovzduší

• 70. léta – sledování ukazatele SO2 a prašný aerosol

• Zprvu prováděno diskontinuální manuální měření, vybrané stanice byly postupně vybaveny automatickými analyzátory

• Ve spojení s meteorologickou prognózou mohla být naměřená data využita při regulaci zdrojů (zejména v severních Čechách a na Ostravsku – 80. léta)

• 1971 vytvoření imisního informačního systému (IIS), v němž se začala shromažďovat naměřená data

• Byl využíván k sestavování ročenek čistoty ovzduší, od roku 1989 měl ovšem povahu interního materiálu

• 1984 začíná budování automatizovaných imisních stanic

• 90. léta

• V ČHMÚ zřízen úsek ochrany čistoty ovzduší (ÚOČO)

• Rozvíjí se zpřístupňování informací o kvalitě ovzduší širší veřejnosti

• Síť stanic dobudována v 90. letech prošla po roce 2000 modernizací, od 1. 1. 2004 započal řádný provoz inovovaného systému státní imisní sítě (SIS)

- státní imisní síť

• Zahrnuje celkem 212 měřících lokalit na území ČR, z toho provozuje 136 ČHMÚ, 43 zdravotní ústavy, 14 ČEZ, 16 města, 30 ostatní

• Komunální monitoring – Plzeň, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Šumperk, Valašské Meziříčí, Třinec

• Automatizovaný imisní systém (AIM) – páteř SIS

• Manuální imisní systém – doplňkový