ochrana-ovzdusi-vsechny-prednasky-2014

1. Zadýmování (fumigation)

• Vzniká obvykle při dopoledním zániku inverze – vzduch se ohřívá odspodu až nad kouřovou vlečku, kouř se nemůže rozptylovat směrem vzhůru a je snášen k zemi

• Trvá obvykle desítky minut

1. Odrážení (trapped plume)

• Vlečka je tvarově podobná zadýmování, škodliviny se mnohonásobně odrážejí od povrchu a výškové inverze, trvají i celý den

1. Přemetání (lopping)

• Silně instabilní zvrstvením slunečních dnů kolem poledne

• Vlečka je strhávána vertikálními proudy vzduchu, k zemi mohou pronikat zvýšené koncentrace škodlivin

• Různě vysoké zdroje mohou mít odlišný tvar vlečky, tedy i jinou povahu

• Výška komínu

• Výrazně ovlivňuje rozptyl příměsí v atmosféře

• Spaliny opouštějí komín s určitou výstupní rychlostí (a zpravidla jsou mnohem teplejší než okolní vzduch, proto mají tendenci dál stoupat)

• Ke stavební výšce komínu (H) se proto přičítá ještě převýšení kouřové vlečky

• Nejvyšší komín u nás – Chvalteice – 305 m

• Nová huť v Ostravě – 220 m

• Nejvyšší komín ve světě – přes 400 m

• Lezení na komíny (závody)

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY

- autorem je Britský meteorolog Frank Pasquill (1916)

- pro určení třídy stability atmosféry (A-F) vychází z meteorologických charakteristik

• Rychlost větru ve výšce10 metrů nad zemí)

• Insolace (intenzita dopadajícího slunečního záření)

• Stupeň pokrytí oblohy oblačností

- 6 tříd stability (A-F)

- klasifikace stability atmosféry Bubník-Koldovský

TEORIE ROZPTYLU Z BODOVÉHO ZDROJE

- modelování rozptylu

• Dvacátá léta 20. století – základy modelování rozptylu škodlivin

• Oliver Grahan Sutton – „klasická“ teorie rozptylu znečišťujících látek ovzduší (30. a 40. léta 20. století)

• Gausovské modely rozptylu z bodového zdroje

• Suttonův model – je založen na zjednodušujících podmínkách

- typy rozptylových modelů

• Fyzikální

• Matematické

• Gausovské modely – předpokládají dvourozměrné normální rozdělení koncentrací kouřové vlečce

• Box-modely – velmi jednoduché

• Lagrageovské model a eulerovské modely – sledují jednotlivé emitované částice

• Puff-modely

• Receptorové modely – modely s obráceným chodem

(4) Chemie atmosféry

- globální cyklus uhlíku

• Do atmosféry neustále vstupují nejrůznější sloučeniny a po určité sobě ji opouštějí, mohou přitom procházet chemickou přeměnou

• Lze popisovat cykly prvků nebo sloučenin

- setrvání látek v atmosféře

• Neustálý přísun látek ze zdrojů vyrovnává existence tzv. propadů (ang. „sinks“) -> v atmosféře se vytváří stav dynamické rovnováhy

T = M/F kde T…doba setrvání látky v atmosféře

M…množství látky v atmosféře

F…tok látky atmosféry

LÁTKA STŘEDNÍ DOBA SETRVÁNÍ V ATMOSFÉŘE Dusík (N2) 106 let Kyslík (O2) 103 let Ozon (O3) – troposférický Týdny-měsíce Ozon (O3) - stratosférický měsíce Freony (CFC) 50-150 let Vodní páry (H2O) 8-10 dní Oxid uhelnatý (CO) 0,4 roku Oxid uhličitý (CO2) 50-200 let Oxid siřičitý (SO2) 3 dny Oxid dusný (N2O) 130 let Oxidy dusíku (NOx) 3 dny Metan (CH4) 7-10 let Amoniak (NH3) 3 dny