pravěk otazky

lití na „ztracenou formu“ = tvar výrobku se vymodeloval z vosku, následně se
obalil hlínou a dalo se to vypálit, při tom vypalování se vosk roztopil a vytekl,
do dutiny se nalil tekutý kov

o finální úprava výrobku

kování, zbavení hran a nálitků (nějaký nechtěný výstupek?), popř. výzdoba

kování za studena

 typy bonz. artefaktů

o nádoby, šperky, hřivny? (nebo jen měděné, sloužily jako platidlo?)

o spony, hřebeny, zbraně, záchodové mísy,...)

23

17. Nejvýznamnější kultury doby bronzové rozšířené na současném území ČR, jejich základní

charakteristika a nejvýznamnější lokality.

 Únětická

o podle Únětic u Prahy

o sídlištní keramika – kvalitně zpracovaná a pálená, ale málo zdobená

o 1.bronz. artefakty – sekery, dýky

o otevřená sídliště + zásobní jámy další lokality

Postoloprty, Vepřek, Slaný, Mušov, Dolní Věstonice, Olomouc- Slavonín,…

o pohřebiště- od malých (40) po větší (až 140 hrobů)

 Maďarovsko-věteřovská

o podle Věteřova (Hodonínsko)

o nížinná neopevněná sídliště i hradiště

o kvalitní keramika, kostěná a parohová industrie

o pohřebiště – málo dokladů, lidé byli možná pohřbíváni v jámách na sídlištích

o další lokality: Praha-Bohnice, Sedlec-Koldberky, Blučina, Borotice

 Mohylová (Středodunajská)

o pohřby pod mohylami

o nadzemní i zahloubené domy

o rozvoj zpracování bronzu a výroba bronzové industrie (břitvy, srpy, nově meče)

o vznik specializovaných řemesel

o lokality: Brno-Černé pole, Hradisko u Kroměříže, Hradisko u Svitávky

 Kultury popelnicových polí

o knovízská (J Čechy)

o velatická a podolská (J Morava)

o k. lužických popelnicových polí (S a stř. Morava, S a V Čechy)

o žárové pohřby

24

18. Náboženské představy v době bronzové a halštatské.

Doba bronzová

 pro dobu bronzovou je příznačný rozvoj duševní činnosti a myšlení, projevují se nejen ve vyšších

formách náboženství, nýbrž i v nárustu odborných vědomostí (metalurgie, matematika,
astronomie, medicína)

 náboženské představy: lidé doby bronzové lze shrnně označit jako polyteistické.
 v egejské oblasti je v hérojské epoše řeckých dějin (12-8p.n.l) zaznamenán již celý panteon

bohů různého zaměření (bohové nebeští, pozemští, vodní, pozemní), který má své tradice

 víra v tyto jednotlivé bohy se přenáší i do nitra EV, kde se ovšem o tom máme jen nepřímé

archeologické doklady

 rozvoj animistických představ nachází své vyvrcholení v době popelnicových polí ve

všeobecném rozšíření kremačního pohřebního ritu

Doba halštatská

 v halštatu se již začal polytheismus mírně diferencovat
 dá se charakterizovat jako obecná víra v absolutní moc bohů, úctou k jejich přikázání, zachování

zvykových tradic života, spojenou s heroizací nebo přímo zbožštěním panovníků