pravěk otazky

o nadzemní domy i polozemnice

 Bolerázská skupina

o Olomouc-Dómské návrší, Hlinsko, Lipník nad Bečvou

o artefakty – talíře, dvoudílné mísy, sekeromlaty, závěsné nádobky

 Badenský kulturní komplex

o hradiska: Lipník nad Bečvou

o sídliště: Těšetice-Kyjovice

 kultura kulovitých amfor

o malá otevřená sídliště

o hroby na sídlištích

 Řivňáčská kultura

o hradiska Denemark u Kutné Hory, Homolka u Stehelčevsi…

19

 Jevišovická kultura

o malá hradiska Staré Zámky u Líšně, Vysočany, Staré Zámky u Jevišovic

 kultura zvoncovitých pohárů

o malá sídliště – několik sídlištních jam (zásobnice, hliník)

Olomouc – Slavonín

o pohřebiště: plochá x mohylová

Ivanovice na Hané, Hulín – Pravčice….

20

15. Vývoj náboženských představ v neolitu a eneolitu.

Neolit

 duchovní život neoliticko – mezolitických základů, je však daleko pokročilejší
 přizpůbujte se novému zemědělskému hospodářství
 i nadále dominují doklady přírodního náboženství, ve srovnání s mladším paleolitem je

skromnější estetická kultura, rozvíjí se zárodky exaktních znalostí ( astronomie, medicína,
geometrie)

 přírodně náboženské představy vycházely z ideí animismu a démonismu.
 nástup animismu přímo dokládá žárový pohřební ritus, uplatňující se porůznu od středního

neolitu

 v mladším neolitu se počítá již se vznikem představ nejstaršího univerzálního ženského

božstva (Magna Mater), ztotožňovaného s matkou Zemí, a jejího nebeského protipolu –
slunečního božstva

 ústředním bodem se stalo zajištění úrody polí a reprodukce života vůbec
 do pozadí ustoupily lovecké kulty
 archeologie částečně prokázala existenci zemědělských rituálů (magi vegetativních sil

přírody, zvl. Deště, slunce, vody, ženy – matky – země)

 postava ženy se stala symbolem plodnosti a úrody vůbec
 úkazy na to početné ženské hliněné sošky tzv. Gynekomorfní nádoby, aplikace lidských

atributů mna keramice atd.

 něktré ženské figury např. sošky sedící na trůně – znázorňují ženu – kněžku při náboženských

obřadu, jiné také interpratce sošek jako zobrazení Sibyl – věštkyní a prorokyní, schopných
nadsmyslových vjemy ,,komunikovat s bohy"

 sluneční kulty, které se budou rozvíjet zejména v mladších obdobích pravěku, dokládají pro

neolit a eneolit některé keramické modely kultovních scén, např. soubor křesílek, stolečků a
bubnůtarentů, pomalovaných slunečními symboly, Ovčarova (Bulharska)

 rozvinutý duchovní život neolitců dokládají i další početné, zejména mladoneolitické

,,kultovní" předměty (zvířecí figury, modely, zoomorfní nádobky, posvátné stolečky) a rytiny
na keramice (dvojitá sekera labrys, motiv deště, motiv obilného klasu)