1_8_2_Interference

 
 
Kmity  jednotlivých  bodů  se 
skládají 

na 

principu 

superpozice.  Výsledné  kmitání 
je  dáno  vektorovým  součtem 
jednotlivých kmitů. 
Amplitudy kmitů se periodicky 
mění. 

V některých 

místech 

nastane 

zesílení 

(zvětšení 

amplitudy)  v jiných  místech 
zeslabení 

(zmenšení 

amplitudy).  

 
Obecně  jsou  interferenční  jevy  velmi  složité.  Důležité  interferenční  případy  nastávají  tehdy, 
když sledujeme interferenci koherentních vln. 
 

Obr. 1.8.-9 

228 

Koherentní vlny mají stejnou frekvenci, vlnovou délku, stejný směr kmitání, šíří se stejnou 
rychlostí a mají konstantní fázový rozdíl. 
 
Ke  koncům  dřevěné  tyče  jsou  připevněny  dva  provázky  o  různých  délkách  x1,  x2.  Provázky 
jsou svázány v v jednom bodě M. Dále vede jen jeden provázek. 
Kmitáme-li  tyčí,  pak  se  z bodů  Z1,  Z2  na koncích tyče, které se tím stávají zdrojem vlnění, 
budou šířit koherentní vlny. 
Bod M by měl kmitat s amplitudou prvního a zároveň s amplitudou druhého vlnění. Provádí 
oba pohyby současně. Výsledný pohyb je dán principem superpozice. Z bodu M se šíří jedna 
vlna.  
 
Jestliže se obě vlny ve společném bodě M setkají tak, že by měl kmitnou vzhledem k oběma 
vlnám současně jedním směrem, pak se amplitudy budou sčítat a výsledné vlnění se zesílí. 
 
Jestliže se obě vlny ve společném bodě M setkají tak, že by měl kmitnou vzhledem k oběma 
vlnám  současně  opačným    směrem,  pak  se  amplitudy  budou  odečítat  a  výsledné  vlnění  se 
zeslabí. 
 
Určíme výslednou amplitudu. 
 
Každé z obou vlnění by způsobilo v čase t v místě M výchylku