1_8_2_Interference

na vodní hladině).  
 
Jednotlivé  body  prostředí  se  postupně  rozkmitávají  a 
samy  se  tak  stávají  zdroji  vlnění.  Šíří  se  z nich  tzv. 
elementární  vlnoplochy.  Jejich  vnější  obálka  se  pak 
stane  celkovou  výslednou  vlnoplochou.  Teorií 
vlnoploch  se  zabýval  Christian  Huygens.  Proto  se 
tento závěr nazývá 

Huygensovým principem.  

 
Ze  zdroje  Z se  šíří  vlna.  Za  dobu  t  dospěje  do 
vzdálenosti  r.  Všechny  body  v této  vzdálenosti  se 
rozkmitají  a  vytvoří  drobné  elementární  vlnoplošky. 
Při  pečlivějším  pozorování  je  můžeme  sledovat  na 
vodní  hladině.  Tyto  elementární  vlnoplošky  jsou 
zvýrazněny a ohraničeny hlavní vlnoplochou. 
 

 
Jestliže  bude  zdroj  kmitů  přímkového  tvaru,  pak 
vlnoplochy budou rovinné. 
 
V  případě,  že  postavíme  hlavním  vlnoplochám  do 
cesty  překážku  (např.  desku  s vyříznutými  otvory), 
pak  se  hlavní  vlnoplochy  rozšíří  do  těchto  otvorů. 

Obr. 1.8.-14 

Obr. 1.8.-15 

235 

Body prostředí se v těchto otvorech rozkmitají a vytvoří elementární vlnoplochy.  
Hlavní vlnoplocha bude mít tvar překážky. 
 
Pomocí  Huygensova  principu  jsou  odvozeny  např.  zákony  lomu  a  odrazu  vlnění  nebo  ohyb 
vlnění na překážce. 
 
1.8.2.4. Zákon odrazu Při  vysvětlení  zákona  odrazu  použijeme  rovinných  vlnoploch.  Tyto  vlnoplochy  se  vytvářejí, 
když má zdroj vlnění přímkový tvar nebo je zdroj vlnění v tak velké vzdálenosti, že poloměr 
vlnoplochy je příliš velký a zakřivení je zanedbatelné.