3_06_Magneticke_pole

3.6.2. Aplikace pohybu náboje v magnetickém poli 

Experimentálně  byla  prokázána  souvislost  mezi  vektorem  magnetické  síly 
Fm,  kterou  magnetické  pole  působí  na  nabitou  částici,  vektorem  rychlosti 
pohybu  částice  v  a  nábojem  Q.  Jestliže  bychom  vystřelovali  v  různých 
směrech nabitou částici do magnetického pole tak, aby procházela bodem A, v 

němž chceme pole charakterizovat, zjistili bychom, že existuje specifická přímka, obsahující 
bod  A,  s  touto  vlastností:  Jestliže  má  nabitá  částice  v  bodě  A  okamžitou  rychlost,  jejíž 
vektorová  přímka  splývá  se  specifickou  přímkou,  magnetická  síla  Fm  na  nabitou  částici 
nepůsobí. Pokud jde o ostatní směry pohybu, působí na nabitou částici magnetická síla Fm o 
velikosti přímo úměrné velikosti náboje částice 

Q , sinu úhlu 

ϕ , který svírá vektor okamžité 

rychlosti  se  specifickou  přímkou,  velikosti  okamžité  rychlosti  v  částice  a  "síly"  pole,  tj. 
velikosti magnetické indukce B v bodě A: 

α

sin

m

vB

Q

F

=

. 

3.6.-1 

Bude-li  se  pohybovat  nabitá  částice  ve  směru  kolmém  k  specifické  přímce,  dosáhne 
magnetická  síla  maximální  velikost.  Magnetická  síla  je  vždy  kolmá  k  vektoru  rychlosti  v 
částice a má stejnou resp. opačnou orientaci jako vektor v

×B, pokud je náboj Q částice kladný 

resp.  záporný.  Vektorová  přímka  vektoru  magnetické  indukce  B  splývá  se  specifickou 
přímkou. Orientaci vektoru v