4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

úplná informace o světelné vlně pak 

umožňuje pozorovat 

trojrozměrný obraz předmětu. 

 
Obr.  4.4.-  31.  znázorňuje  první  fázi 

holografického  záznamu.  Laserové  světlo  současně 

osvětluje rovinné zrcadlo a předmět. Světlo se od zrcadla odráží jako referenční (srovnávací)  
svazek  a  od  předmětu  jako  svazek  předmětový.  Laserové  světlo  se  na  předmětu  rozptýlí, 
zaznamená  informaci  o  předmětu  a  šíří  se  dál  do  prostoru  podle  Huygensova-Fresnelova 
principu.  Oba  svazky  dopadají  na  emulzi  fotografické  desky  a  vytvářejí  hologram  – 
interferenční obrazec jako informaci o světelném poli. 

 
Obr. 4.4.- 31. 

641 

Obr. 4.4.- 32. 

Obr.  4.4.-  32.  znázorňuje  druhou  fázi 

holografické  rekonstrukce.  Pomocí  hologramu  a 

laserového  zdroje  světla  získáváme  to  světelné  pole,  které  bylo  příčinou  vzniku  hologramu. 
Oko pozoruje virtuální obraz za hologramem, reálný obraz lze zachytit na stínítko. 
 
 
Hologram  je  s fotografií  nesrovnatelný.  Pouhým  pozorováním  nezjistíme,  jakou  informaci 
obsahuje,  protože  i  např.  při  pozorování  mikroskopem  vidíme  jen  soustavu  interferenčních 
proužků. Jestliže při expozici osvětlujeme předmět difuzně, tj. položíme mu do cesty matnou 
desku,  pak  jakoukoliv  částí  hologramu  můžeme  plně  zrekonstruovat  obraz  celého  předmětu. 
Podle  Huygensova-Fresnelova  principu  je  totiž  výsledné  osvětlení  na  kterémkoliv  místě 
hologramu  určené  superpozicí  vlnění  vycházejících  ze  všech  bodů  osvětleného  předmětu. 
Jestliže je předmět trojrozměrný, pak je při rekonstrukci obraz nejen prostorový jako např. při 
stereofotografii.  Pokud  při  pozorování  virtuálního  obrazu  pohneme  hlavou,  anebo  otočíme 
hologramem,  změní  se  perspektiva!  Předmět  můžeme  pozorovat  i  z bočních  stran. 
Kdybychom  např.  pozorovali  dva  předměty  v zákrytu,  změnou  polohy  hlavy  bychom  mohli 
uvidět i předmět, který nám původně zůstal skryt.