4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

libovolný  úhel 

α  úplná,  nazýváme  ji  částečnou 

polarizací. 
 

Obr. 4.4.- 24. 

 
Úplně  polarizovat  můžeme  odražené  světlo  (v  rovině  kolmé  k  rovině  dopadu)  pod  úhlem 
Brewsterovým 

α. Dopadající paprsek p

1  pod  úhlem 

α  (k je kolmice dopadu) se odráží jako 

635 

p2  pod úhlem 

α´ a současně se lomí jako p

3 pod úhlem 

β (např. ve skle o indexu lomu n´) tak, 

že právě p2 

⊥ p

3  (obr. 4.4.- 25.). 

Obr. 4.4.- 25. 

 
Pomocí  Snellova  zákona  lomu  pak  můžeme  odvodit,  že  Brewsterův  úhel  závisí  na  poměru 
indexů lomu obou prostředí 

(

)⇒

−

⋅

=

⋅

α

α

0

90

sin

sin

1

n

⇒

=

⇒

=

=

+

=

n

n

tg

n

n

n

n

´

cos

´

sin

;

90

;

sin

´

sin

0

α

α

α

β

α

β

α

n

n

arctg

′

=

α

        4.4.- 11. 

Lomené  světlo  je  však  vždy  polarizované  pouze  částečně,  a  to  v  rovině  dopadu,  (obr.  4.4.- 
26.),  ať  už  světlo  dopadá  pod  libovolným  úhlem 

α  -  ad  obr.a),  anebo  pod  úhlem 

Brewsterovým 

α

P  -  ad  obr  b).  Vektor  E  polarizovaného  světla  kmitá  rovnoběžně  s rovinou 

dopadu. Stupeň polarizace lomem dokážeme navýšit opakovaným lomem při průchodu světla 
soustavou destiček z vhodného dielektrického materiálu.   

Obr. 4.4.- 26. 

 
Nevýhodou  polarizace  odrazem  pod  Brewsterovým  úhlem  je  malá  intenzita  polarizovaného 
světla.  Lomem  přes  soustavu  skleněných  destiček  můžeme  zase  docílit  pouze  částečné 
polarizace světla. Proto bylo zkonstruováno mnoho typů 

polaroidů, které využívají na výrobu