4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

0 – osy propustnosti budou kolmé 

– obr. ad a), světlo filtrem analyzátoru neprojde. Jaká část světla projde tedy bude záležet na 
úhlu  mezi  směrem  polarizace  světla  a  směrem  polarizace  analyzátoru.  Prakticky  se 
pozorování  při  průběžném  stáčení  roviny  analyzátoru  projevuje  tak,  že  světlo  střídavě 
prochází a neprochází - plocha analyzátoru se průběžně zjasňuje a tmavne.  

Obr. 4.4.- 29. 

 
Praktické využití polarizace je značné. Polarizačních filtrů se užívá ke tlumení nežádoucích 
světel,  ke  zmírnění  nepříjemných  odlesků  při  fotografování  apod.  Dále  lze  na  základě 
polarizačního jevu zkoumat opticky aktivní látky, zjišťovat koncentraci cukrů, bílkovin, olejů 
a jiných látek v roztoku. Ve fotoelasticimetrii lze zviditelňovat rozložení mechanických napětí 
v rovinných  modelech  z průhledných  hmot  (v dostatečně  tenkých  destičkách  bez  vlastního 
pnutí).  Stav  rovinné  napjatosti  se  určuje  při  určitém  zatížení  z průběhu  světelných  obrazců, 
které  vzniknou  interferencí  rovnoběžného  polarizovaného  světla,  kterým  se  model 
prosvětluje. 
 

 
KO 4.4.- 26. Proč nelze polarizovat podélné vlnění? 
KO  4.4.-  27.  Odlište  vlastnosti  nepolarizovaného  a  lineárně  polarizovaného 
světla, uveďte příklady. 
KO 4.4.- 28. Jak se můžeme prakticky přesvědčit, že je světlo polarizované? 
KO  4.4.-  29.  Odlište  podmínky  pro  vznik  úplně  a  částečně  polarizovaného 
světla. 

KO 4.4.- 30. Odvoďte Brewsterův polarizační úhel. 
KO  4.4.-  31.  Proč  se  v optické  praxi  upřednostňuje  dvojlom  před  polarizací  odrazem  a 
lomem? 
KO  4.4.-  32.  Pomocí  obrázku  vysvětlete  chod  světla  anizotropním  krystalem  a  odlište 
vlastnosti paprsku řádného a mimořádného. 
KO 4.4.- 33. Odlište vlastnosti lineárně a elipticky polarizovaného světla. 
KO 4.4.- 34. Pomocí obrázku vysvětlete složení a funkci polaroidu. 
KO 4.4.- 35. Vyjmenujte některé z příkladů praktického využití polarizačního jevu.