4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

Historický Malusův experiment polarizace světla prokázal, že světlo je vlnění 
příčné.  Podélné  vlnění  ať  už  mechanické  či  elektromagnetické  polarizovat 
nelze. Jestliže je tedy světlo  elektromagnetické vlnění 

příčné, znamená to, že 

vektor intenzity E vždy kmitá v rovině kolmé na směr šíření vlnění p.  
Přirozené  (bílé  sluneční)  světlo,  anebo  světlo  umělých  světelných  zdrojů 

(žárovek,  výbojek)  je 

nepolarizované.  Směr  vektoru  E  je  sice  stále  kolmý  ke  směru  šíření 

světla p, ale jeho směr (v příslušné rovině kolmé k p) se neustále a chaoticky mění (obr. 4.4.- 
22.).

634 

Obr. 4.4.- 22. 

 
Lineárně polarizované  světlo je takové světlo, jehož vektor intenzity E  kmitá stále v jedné 
rovině  (obr.  4.4.-  23.).  Např.  elektromagnetické  vlny,  které  vysílají  televizní  stanice,  mají 
všechny tutéž polarizaci. 

Obr. 4.4.- 23. 

 
Polarizaci  světla  přímo  očima  nerozpoznáme,  ale  např.  včely  se  orientují  v denním  čase 
vnímáním změn polarizace denního světla.  
 
Světlo  umíme  uměle  polarizovat  odrazem,  lomem,  dvojlomem  a  v technické  praxi  nejčastěji 
pomocí polaroidů. 
 
Polarizaci odrazem realizujeme tak, že na desku z vhodného polarizačního materiálu (skla či 
jiného materiálu, např. homogenního izotropního dielektrika) necháme dopadat pod úhlem 

α  

nepolarizované světlo. Nepolarizované světlo se polarizuje vlivem odrazu od dielektrika tak, 
že v odraženém světle vektor E kmitá kolmo k rovině dopadu a rovnoběžně s rovinou rozhraní 
(obr.  4.4.-  24.).  Polarizace  však  není  pro