4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

b) 

d

a

D

=

λ

; 

c) 

D

d

a

=

λ

; 

d) 

d

D

a

=

λ

. 

TO 4.4.- 17. Jak se změní interferenční obrazec na stínítku postaveném proti desce se dvěma 

 rovnoběžnými štěrbinami, osvětlenými žlutým koherentním světlem, jestliže se zvětší  

vzdálenost mezi štěrbinami (přičemž šířka štěrbin se nezmění)? 

a) interferenční obrazec na stínítku se nezmění; 

b) vzdálenost mezi proužky na stínítku se zmenší; 

c) vzdálenost mezi proužky na stínítku se zvětší; 

d) jestliže vzdálenost mezi štěrbinami bude větší než vlnová délka žlutého světla,  

interferenční obrazec zanikne. 

TO 4.4.- 18. Optická mřížka má 300 vrypů na 1mm. Určete její mřížkovou konstantu 

a) 0,001/300; 

b) 1/300; 

c) 300/0,001; 

d) 300. 

TO 4.4.- 19. V mřížkové spektroskopii se k přesnému měření složeného světla používá  

632 

spektrum  

a) celé, pokud je dobře pozorovatelné; 

b) pouze pro 1.řád, protože se vyšší řády překrývají; 

c) pouze pro 0.řád, protože se vyšší řády překrývají; 

d) pro vyšší než 1.řád. 

TO 4.4.- 20. Kterou fyzikální veličinu lze určit pomocí difrakční mřížky? 

a) index lomu skla pro světlo libovolné barvy; 

b) vlnovou délku světla libovolné barvy; 

c) rychlost světla ve skle; 

d) disperzi skla. 

TO 4.4.- 21. Na difrakční mřížku o mřížkové konstantě b dopadá kolmo svazek  

monofrekvenčního laserového světla o vlnové délce 

λ. Je-li b < λ, pak na stínítku  

rovnoběžném s mřížkou dostaneme 

a) jen nulový řád difrakčního obrazce; 

b) nulový a první řád difrakčního obrazce; 

c) několik řádů difrakčního obrazce v závislosti na podílu  λ

b

; 

d) rovnoměrné osvětlení. 

TO 4.4.- 22. Které veličiny musíme změřit, abychom pomocí difrakční mřížky určili