4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

lineárně polarizovaného světla 

dvojlom. 

Opticky  izotropní  látky  se  vyznačují  tím,  že  rychlost  světla  v těchto  látkách  je  ve  všech 
směrech  stejná  (např.  plyny,  kapaliny,  krystaly  krychlové  soustavy).  Existují  však  krystaly 
(všech  ostatních  soustav),  které  jsou  opticky 

anizotropní.  Světlo  se  jimi nešíří  všemi  směry 

stejně  rychle  a  kromě  toho  u  nich  dochází  právě  k 

dvojlomu.  Dopadá-li  přirozené,  tedy 

636 

nepolarizované  světlo  na  stěnu  dvojlomného  krystalu  (např.  vápence),  rozdělí  se  na  dva 
paprsky (obr. 4.4.- 27.).  

Obr. 4.4.- 27. 

 
Nechť kruhovým otvorem O dopadá kolmo nepolarizované světlo na dvojlomný krystal (obr. 
4.4.- 28.). Tzv. ř

ádný paprsek ř se chová podle Snellova zákona a vychází  v nezměněném 

směru  z krystalu.  Tzv. 

mimořádný  paprsek  m   se  odchyluje  od  kolmice  a  láme  se  v rovině 

proložené  dopadajícím  paprskem  a  tzv.  hlavní  osou  krystalu  (tato  rovina  se  nazývá  hlavní 
řez).  Oba  paprsky  jsou  úplně  lineárně  polarizovány,  vektory  intenzity  však  kmitají 
v rovinách  navzájem 

kolmých.  Řádný  paprsek  se  řídí  Snellovým    zákonem  i  při  šikmém 

dopadu, avšak mimořádný paprsek z této roviny vybočuje. Spojná čočka pak světelné paprsky 
koncentruje na stínítko S, promítací stěnu, kde vidíme dvě relativně blízké světelné stopy. 

Obr. 4.4.- 28. 

 
Dva  paprsky,  které  jsou  polarizované  v navzájem  kolmých  rovinách  spolu  nemohou 
interferovat.  Jestliže  však  mají  stejné  frekvence  a  konstantní  fázový  rozdíl,  vzniká  světlo, 
které má určité význačné vlastnosti. Toto světlo se nazývá