4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni

mřížkovou konstantu (periodu). Podmínka pro vznik 

maxima  interference  na  mřížce  je  analogická  podmínce  pro  vznik  maxima  interference  na 
dvojštěrbině 

,...

2

,

1

;

1

kde

;

2

2

sin

=

=

=

k

N

b

k

b

λ

α

          4.4.- 8. 

Difrakce  na  optických  mřížkách  má  velký  význam  ve

  spektroskopii.  Při  osvětlení  mřížky 

bílým  světlem  vznikají  maximum  0-tého  řádu  jako  úzký  bílý  proužek  uprostřed  spektra  a 
symetricky pak maxima vyšších řádů v podobě barevných proužků (obr. 4.4.- 19.). 

627 

Obr. 4.4.- 19. 

 
K  měření  mřížkových  spekter  v osvětlení  složenými  zdroji  světla  se  využívá  pouze  1.řád 
(maxima  vyšších  řádů  se  sice  zobrazují,  ale  vzájemně  se  překrývají  a  mají  slabší  intenzitu, 
takže  jsou  pro  měření  nepoužitelná).  Např.  na  obr.  4.4.-  19.  vidíme,  že  oba  proužky  1.řádu 
jsou  izolované,  zatímco  proužky  2.řádu  se  částečně  překrývají  s proužky  3.řádu  a  proužky 
3.řádu se ještě ve větší míře překrývají s proužky 4.řádu. 
 
Chceme-li  rozlišit  spektrální  čáry  blízkých  vlnových  délek,  musí  být  šířky  čar  co  nejužší. 
Mřížka  tedy  musí  mít  tzv.  vysokou

  rozlišovací  schopnost  R.  Ta  se  definuje  jako  podíl 

průměru 

λ

stř  vlnových  délek  dvou  spektrálních  čar,  které  lze  ještě  považovat  za  separované 

(oddělené) a diferenci jejich vlnových délek