4_4__Vln_vlastn_elmg_zareni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ε na tenkou vrstvu o indexu lomu n a
tloušťce d. Při splnění podmínky
maxima (dráhový rozdíl optických drah je roven sudému
násobku půlvlny; k = 1,2,…)
barva zazáří, v případě podmínky minima (dráhový rozdíl
optických drah je roven lichému násobku půlvlny)
barva vyhasne.
Pro šikmý odraz od opticky hustšího prostředí platí podmínka vzniku maxima a minima
interference
(
)
min.
...
3
,
2
,
1
;
2
1
2
2
cos
2
max.;
...
2
2
2
cos
2
=
−
=
+
=
+
k
k
nd
k
nd
λ
λ
ε
λ
λ
ε
4.4.- 3.
Pro šikmý odraz od opticky řidšího prostředí platí podmínka vzniku maxima a minima
interference
(
)
min.
...
3
,
2
,
1
;
2
1
2
cos
2
max.;
...
2
2
cos
2
=
−
=
=
k
k
nd
k
nd
λ
ε
λ
ε
4.4.- 4.
Pro kolmý dopad
ε = 0 platí cos ε = 1.
Newtonova skla (obr. 4.4.- 5) jsou v reálu opatřena šrouby
vyrovnávajícími rovinu do dokonale horizontální polohy;
schematicky viděno (obr. 4.4.- 6) je tvoří tenká skleněná
destička, na níž leží ploskovypuklá skleněná čočka o značném
poloměru křivosti R.
Obr. 4.4.- 5.
Na vrstvě mezi deskou a čočkou pozorujeme v odraženém světle
interferenční obrazec v
podobě tmavých (minima) a světlých (maxima) soustředných kružnic (v propuštěném světle
vidíme obrazec inverzně), a to o
poloměru r (pro vzduch n = 1):
617